Sdílet
Pečivo je pro mnohé naprostou nezbytností. Jasně, čerstvý křupavý chleba s máslem, jen lehce osolený, nebo čerstvé housky o víkendu po ránu jsou synonymem českého štěstí pro mnoho rodin. Stejně tak skvělé těstoviny, které jsou rychlé a chutné. Ale co když právě pečivo a „pasta“ v sobě skrývají nečekané riziko pro vaši psychiku?
Nové studie naznačují, že pšenice, a především lepek v nich obsažený, mohou mít zásadní dopad na naši náladu i duševní zdraví. A nejde jen o celiakii, ale odborníci varují i před takzvanou neceliakální glutenovou senzitivitou, která může vést k únavě, depresím a v extrémních případech i ke schizofrenii. „Pro většinu lidí je to neškodné. U některých však citlivost na lepek může vyvolat řadu nepříjemných příznaků, včetně nadýmání, průjmu, zácpy, únavy, bolestí hlavy a kloubů,“ uvádí studie. Jak se ale dostaneme od fyzických problémů k těm psychickým?
Když tělo bojuje s jídlem, trpí i mozek
Není to poprvé, co je lepek spojován s psychickými potížemi. Tentokrát ale odborníci upozorňují na širší a možná vážnější důsledky, než jsme si dosud připouštěli. „Víme, že imunitní odpověď na lepek může u některých lidí spustit neurozánětlivou reakci, která negativně ovlivňuje náladu i kognitivní funkce,“ vysvětluje imunoložka Kateřina Korecká, která se dlouhodobě zabývá souvislostmi mezi výživou a mozkem.
Špatná zpráva pro milovníky sacharidů tedy je i ta, že dle nové studie citované v New York Post stále více výzkumů naznačuje, že konzumace chleba, těstovin a dalších obilninových výrobků může vyvolat nebo zhoršit celou řadu psychických příznaků. Mezi nimi jsou i deprese, úzkosti a dokonce schizofrenie. Zejména někteří lidé mohou být ohroženi, protože tyto základní potraviny tiše sabotují jejich mozek poměrně intenzivně.
Nejde jen o celiakii: Syndrom, který zůstává bez diagnózy
Zatímco celiakie je autoimunitní onemocnění s jasnými diagnostickými kritérii, tzv. neceliakální glutenová senzitivita (NCGS) zůstává často nerozpoznána. „Pacienti si stěžují na únavu, zamlžené myšlení, změny nálad nebo bolesti břicha, a přesto jejich výsledky na celiakii bývají negativní,“ potvrzuje česká nutriční terapeutka Bc. Tereza Zítková.
V jedné z dva roky starých přehledových studií se píše, že NCGS může u některých jedinců vyvolat „neuropsychiatrické příznaky“, včetně deprese a úzkostí – a to bez nutné přítomnosti klasických trávicích obtíží.
Jak se projevuje „lepková“ deprese?
Psychiatrická složka glutenové senzitivity je stále předmětem výzkumu. Zaznamenány však byly případy, kdy odstranění lepku z jídelníčku vedlo k dramatickému zlepšení psychického stavu. Podle nutriční terapeutky je problém v tom, že tělo lidí s tímto typem intolerance vytváří protilátky, které napadají nejen střeva, ale i mozkovou tkáň.
„Měla jsem pacientku, která se deset let léčila s depresí. Po vyloučení lepku do tří měsíců přestala brát antidepresiva,“ říká Zítková. „U takových případů nejde o placebo, ale o systémový zánět, který se tiše šíří a ovlivňuje neurotransmitery, zejména serotonin.“
Chléb náš každodenní… ale pro každého?
Na vině může být i to, že dnešní pšenice má jiné složení než před 50 lety – obsahuje více gluteninů, které jsou těžší na trávení. Navíc kvasový proces v klasickém kváskovém chlebu částečně štěpí lepek, čímž se pečivo stává snesitelnějším. V tomto směru se doporučuje volit raději žitný kváskový chléb než bílé pšeničné pečivo.
„Pokud máte pocit, že jste po chlebu unavení, nesoustředění nebo dokonce podráždění, může být vhodné zkusit eliminaci lepku na několik týdnů. Nejde o módní trend, ale o reálnou terapeutickou možnost,“ upozorňuje nutriční terapeutka.
Mozek neodpojuje střevo
Moderní výzkumy potvrzují, že vztah mezi výživou a psychikou je mnohem těsnější, než jsme si mysleli. V případě lepku nejde jen o trávicí problémy – může ovlivnit i naši náladu, schopnost soustředit se a dlouhodobě přispívat k psychickým potížím.
Zda jsou právě chleba nebo oblíbené těstoviny vaším nepřítelem, ukáže jen pečlivé pozorování vlastního těla. V každém případě se vyplatí naslouchat nejen hlavě, ale i břichu.
