Sdílet
Nedávno realizovaná studie publikovaná na stránkách News Medical přinesla zajímavá zjištění, studie referuje, jak pravidelná konzumace fermentovaných nápojů ovlivňuje osoby s Alzheimerem. Podle případové studie na 13 pacientech, kterým byl podáván kefír každý den po dobu tří měsíců, se ukázalo zlepšení v paměťových testech až o 66 procent. Zlepšily se i jejich celkové kognitivní schopnosti, v průměru asi o 28 %.
Proti zánětům v těle
Kefír také napomáhá ke snižování zánětů, které obvykle mohou nemoc zhoršovat. Zde se ukazuje na propojení osy střevo – mozek. Gut–brain axis je pojem, který v posledních letech vyrostl z okrajového výzkumného zájmu do jednoho z nejvíce sledovaných fenoménů moderní neurovědy a mikrobiologie. A zcela právem. Vypadá to jako jednoduchá cesta – z mozku do břicha a zase zpátky. Ve skutečnosti jde ale o živý, obousměrný tok informací, hormonů a signálů, který je tak zásadní, že by se o něm mělo mluvit stejně často jako o spánku nebo psychoterapii. Tuhle komunikační dálnici mezi hlavou a střevy jsme roky podceňovali. Možná jsme tušili, že tréma může rozházet žaludek. Ale že mikrobi v našich střevech umí ovlivnit úzkosti, náladu i myšlení? To zní jako science fiction. Jenže není.
Střeva, která jsme ještě donedávna vnímali jako mlčenlivého pomocníka trávicí soustavy, dnes vystupují z pozadí a berou si hlavní roli. Podle výzkumů z posledních let jsou totiž stěžejní nejen pro naši imunitu, ale i pro psychickou odolnost a kognitivní výkon. A hlavní hráč v tomhle příběhu? Střevní mikrobiom – živoucí, extrémně citlivá komunita bakterií, virů a hub, která s mozkem vede konstantní dialog.
Ten se neodehrává jen po lince bloudivého nervu (nervus vagus), ale také prostřednictvím imunitních drah, hormonálních signálů a produkce neuroaktivních látek. Jinými slovy: bakterie v tlustém střevě nám „vaří“ serotonin, dopamin nebo GABA. Tedy přesně ty neurotransmitery, které se podílejí na pocitu štěstí, klidu nebo mentální energie. A to už není jen vedlejší efekt trávení, to je biochemie emocí.
Ačkoli se zlepšení prokazatelně propisují i v řadě studií na zvířatech, vědci jsou při definování obecně platných doporučení samozřejmě opatrní – alespoň ve vztahu k výše zmíněné Alzheimerově chorobě. Je však zcela prokázané, že mléko a mléčné výrobky patří mezi takzvané funkční potraviny, které jsou z mnoha důvodů doporučovány k denní konzumaci.
„Komplexnost složení mléka a mléčných výrobků a jejich nutriční vyváženost je nezpochybnitelná. Z hlediska výživy nám dodává především plnohodnotné bílkoviny, velké množství vápníku a dalších minerálních látek a také řadu vitamínů. Má nízký obsah cholesterolu, výbornou sytící schopnost a stravitelnost. Fermentované mléčné výrobky jsou výborným zdrojem prospěšných bakterií,“ vysvětluje Ing. Šárka Horáčková, CSc., z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha.
Zdroje: Autorský text, ČMMS, Science Direct, News Medical
Kefír z houby
Ačkoli je kefír potravinou běžně dostupnou a ani její cena není nijak závratná, pouští se stále více lidí do jeho domácí výroby. Existují tři způsoby, jak kefír v domácích podmínkách vyrobit.
Ta probíhá za použití kefírových zrn neboli tibetské houby. Kultura, vzhledem podobná květáku, je složena z bílkovin, bakterií, kvasinek, tuků a cukrů. Princip je podobný jako v případě kvásku – kultury postupně rostou a sílí.
S kefírovými zrny je třeba pracovat pouze dřevěnými nebo plastovými předměty, nikdy ne kovovými. Zrna se zalijí plnotučným mlékem, nesmí jít o mléko trvanlivé, které je ošetřeno metodou UHT. Sklenici zakryjeme látkou a upevníme gumičkou. Není vhodné sklenici napevno uzavírat víčkem, vznikající kefír vytváří tlak, který by neměl kam unikat. Necháme při pokojové teplotě, občas promícháme a již druhý den se můžeme těšit na kefír. Kdo preferuje kefír kyselejší, může zrna v mléce ponechat i déle. Vyndáme kefírová zrna, případně je přecedíme přes plastový cedník, přemístíme je do čisté sklenice a proces opět opakujeme. Jednou týdně je třeba zrna propláchnout vodou, ideálně filtrovanou nebo vychladlou převařenou. Pokud si chceme ve výrobě udělat pauzu, zrna uchováme v ledničce ponořená ve filtrované vodě, nebo v mrazničce, kde je možné je skladovat až dva měsíce.
A i když je potřeba více vědeckých studií, kefír rozhodně není krok vedle. Tak proč si neudělat z kefíru každodenní návyk? Možná to bude právě ten malý, ale účinný krok k prevenci neurodegenerativních onemocnění.
