Kolik tekutin by měly děti ve škole denně vypít a podle čeho se příjem určuje?
V zásadě pak platí poučka 60 – 80 ml/kg/den. Děti mezi 6. až 10. rokem by měly vypít mezi 1,9 až 2,4 l tekutin za den. Roli hrají věk i hmotnost. Důležité jsou ale i vlivy okolí, hlavně teplota a vlhkost a také činnost, kterou dítě provádí, protože potřeba tekutin bude menší, pokud pouze sedí v lavici při normální teplotě, oproti sportování na školním hřišti v červnu za horkého dne.
Kolik z denního příjmu by měly děti vypít ve škole, samozřejmě závisí na délce vyučování, atd. Ale obecně by to měla být za dopoledne minimálně třetina denního příjmu, druhá třetina při odpoledních aktivitách a cca třetina k jídlu (ráno, poledne, večer).
Jakou roli hrají rodiče v pitném režimu svých dětí ve škole? Co byste jim poradila – co sledovat, na co se zaměřit apod.? Jak děti motivovat k pití?
Určitě sledovat množství tekutin. Když dáme dítěti lahev a po návratu domů je prázdná, ještě to neznamená, že byla vypitá… trochu doplnit se to dá i svačinou, která má hodně vody – třeba okurka nebo ovoce. A voda se může „schovat“ třeba i v polévce.
Je určitě vhodné přizvat děti k rozhodování, co budou pít – do vody se dá přidat bobulové ovoce, bylinka (máta), plátek okurky nebo citronu – udělat z toho hru. Nebo třeba brčko – překvapivě zábavnější než pít jen ze sklenice nebo hrnečku…
Nechat děti vybrat si hezkou lahev…
Doma se z toho dá udělat třeba závod – kdo brčkem nejrychleji vypije – ten něco vyhraje…
Bavit se s dětmi – třeba zalévání květin a vysvětlit u toho, že i my jako lidé potřebujeme vodu stejně jako kytičky. Záleží na věku dítěte. U starších dětí se dá argumentovat i „vědecky“ – buňky potřebují vodu k životu, u sportovců poukázat na zlepšení výkonu atd.
A co sledovat kromě množství tekutin? Zda chodí močit a u menších dětí se podívat i na barvu moči. Tmavá signalizuje nízký příjem tekutin.
Máte zkušenosti s dětmi, které odmítají pít vodu? Pokud ano, jaké jsou důvody a jak je možné to řešit?
Někdy nemají děti z rodiny návyk pít vodu. Pití je vlastně zvyk a děti normálně kopírují, co vidí ve svém okolí, takže pokud např. tatínek pije k obědu pivo a maminka coca-colu, tak asi není s podivem, že dítě bude mít pocit, že je o něco „ošizeno“, když má „pouze“ čistou vodu.
V případě, že jsou děti zvyklé pít sladké, je třeba jim objem slazených nápojů postupně snižovat a zvykat je na nesladkou chuť. Kvalitní 100% ovocný džus, zvlášť ředěný, je například určitě vhodnější varianta než doslazované nápoje. Rozhodně by se ale děti měly vyvarovat energetických nápojů, které jim nepřináší nic dobrého.
Myslíte, že děti tuší, kolik by toho denně měli ve škole vypít a co?
Myslím si, že většina ne, a to ani větší děti. Pijí, když mají žízeň, někdy také, když se nudí. Ale určitě to není uvědomělé. To se musí naučit.
Jaké jsou důsledky nedostatečného pitného režimu na zdraví a výkonnost dětí ve škole? A jaké u nich mohou nastat zdravotní obtíže z dlouhodobého hlediska?
Pokud není přísun tekutin dostatečný a průběžný, určitě se to projeví na výkonu dětí, a to nejen fyzickém, ale i duševním, hůře se soustředí, pomaleji reagují atd. Mohou být unavené, spavé nebo naopak roztěkané, neklidné. Zejména v horkých dnech může dojít i ke zhoršení termoregulace a stoupá riziko přehřátí, může dojít k mdlobám, nevolnosti nebo zvracení. Pokud jsou schopné si to uvědomit, tak si mohou stěžovat na bolesti hlavy, sucho v ústech nebo pálení oči.
Z dlouhodobého hlediska je velmi častá zácpa, která sice vypadá banálně, ale může hodně potrápit děti i rodiče. Nicméně s dlouho trvající dehydratací se u dětí v normálních podmínkách nesetkáváme často. Spíše jde o akutně vzniklý problém, ať už vinou sníženého příjmu nebo zvýšeného výdeje třeba při onemocnění.
Je možné se „přepít“? Co je naopak už moc?
I opačný extrém není pro děti a ani pro dospělé dobrý. Dochází k zatížení ledvin, srdce, rozvratu rovnováhy ve vnitřním prostředí, mění se hladiny elektrolytů, může dojít i ke vzniku otoků, a to nejen viditelných, ale i mozku nebo plic. Může dojít i ke křečím, bezvědomí a úmrtí.
Pokud je rychlý přísun čisté vody bez minerálních látek, může dojít vlastně k „otravě“ vodou, která je provázena nízkou hladinou sodíku, k přesunu vody v rámci těla do buněk, k otoku mozku a k úmrtí. U zdravých dětí jsou tyto situace extrémně vzácné, spíše by k nim došlo při některých onemocněních, například při selhání ledvin.
Jaké jsou největší překážky, které mohou dětem bránit v dodržování pitného režimu?
Nejsou zvyklé, nemají čas, protože jsou zaujaté jinou činností, nevzpomenou si, nemají pocit žízně. Ideální je, aby se pití naučily stejně jako jiné návyky.
Netušíte, zda mají děti ve škole dostatek přístupů k pitné vodě a zda učitelé podporují jejich pravidelný pitný režim?
Přístup k vodě mají, pít mohou, spíš se někdy učitelé potýkají s nešvarem, že dítě pije při hodině, což tedy není úplně nutné. Na druhou stranu někde učitelky dětem připomínají, že se o přestávce mají napít. Je to případ od případu.