Sdílet
Většina z nás si dává šálek kávy nebo čaje jako příjemné zahřátí v chladném dni nebo každodenní rituál, který dodá energii. Jenže nové vědecké práce ukazují, že tyto běžné nápoje v sobě skrývají víc, než by se na první pohled zdálo – a některé závěry mohou spotřebitele znepokojit. Podle aktuálního výzkumu Birminghamské univerzity se totiž mikroplasty nacházejí prakticky ve všech testovaných nápojích, od džusů přes limonády až po cappuccino. A čím je nápoj teplejší, tím více plastových částic se z obalů uvolňuje.
Plast v každém doušku
Birminghamská studie podrobila testování 31 vzorků nápojů – čaje, kávy, džusy, limonády i energetické nápoje – šlo o zboží dostupné v běžné tržní síti. Každý vzorek pak obsahoval mikroplasty. „Zjistili jsme všudypřítomnost mikroplastů ve všech studených i horkých nápojích, které jsme zkoumali, což je docela alarmující,“ uvedl hlavní autor studie Mohamed Abdallah pro deník The Independent.
Horký čaj jako rekordman
Z testovaných nápojů měl nejvyšší množství plastových částic horký čaj, a to 49 až 81 mikroplastů na litr. Ledový čaj jich obsahoval zhruba polovinu, 24 až 38. Podobně dopadla i káva – horká měla 29 až 57 mikroplastů na litr, zatímco ledová jen 31 až 43, píše New York Post.
Výsledky podle vědců jasně ukazují, že teplo zrychluje uvolňování mikroplastů z obalů. Největším zdrojem jsou pak jednorázové kelímky. I tak už sám o sobě „plastický“ horký čaj se pak stal ještě nebezpečnější, pokud ho konzumujete z plastového kelímku. Čaj pak obsahoval 22 částic, zatímco čaj ve skleněné konvici jen 14. Teplé nápoje jsou pro mikroplasty daleko „příznivějším“ prostředím.
Podle autorů studie pak teplo zvyšuje uvolňování mikroplastů z obalových materiálů, takže čím teplejší nápoj pijeme a čím víc plastu kolem něj je, kupříkladu plastový kelímek, tím zvyšujeme podíl mikroplastů, které se dostanou do našeho těla.
Ani studené drinky nejsou bez plastu
Ani chlazené nápoje ale nejsou zcela bez viny. A tady jsou výsledky velmi překvapivé. Většina z nás se domnívá, že ovocné džusy jsou zdravější než plechovkové limonády, na které dštíme síru již několik posledních let. Ale pokud jde o mikroplasty, je to přesně naopak.
Nejvíce jich bylo nalezeno v džusech (19 až 41 na litr), v energetických nápojích (14 až 36) a překvapivě nejméně v jinak nejvíce obávaných nealkoholických limonádách v plechovkách. Vliv totiž nemá jen obsah, ale i obal. A v plastových obalech, zejména v těch na jedno použití, je více mikroplastů než v plechu, skle nebo keramice.
Na základě tohoto zjištění pak vědci doporučují eliminovat použití plastových obalů, rozhodně v nich nikdy nic neohřívat, a to ani jídlo, ani pití, a snažit se používat raději sklo, keramiku, porcelán nebo kov.
Kolik plastu „vypijeme“ – a proč to není důvod ke strachu
Výzkumný tým se pokusil odhadnout, kolik plastových částic denně vypijeme. Jako testovací vzorek si vědci vybrali 200 britských žen a mužů a samozřejmě mikroplasty našli u všech lidí. U žen to bylo asi 1,7 mikroplastových částic na kilogram tělesné hmotnosti denně, muži denně „vypijí“ přibližně 1,6 (uvedená čísla byla naměřena pouze z nápojů).
A teď ta důležitá část: neexistuje žádný výzkum, který by ukázal, že tato běžná množství mikroplastů skutečně poškozují lidské zdraví. Zatím chybí jasné důkazy o tom, jak se tyto částice v těle chovají, kolik jich se vůbec vstřebává a zda mají při běžné expozici měřitelný negativní efekt. Odborná veřejnost se proto rozděluje – jedni varují před potenciálními riziky a žádají legislativní opatření, druzí upozorňují, že bez robustních dat je strašení veřejnosti předčasné.
Neexistuje ani žádná oficiálně stanovená bezpečná norma pro mikroplasty v potravinách či nápojích. Americká FDA například konstatuje, že „aktuálně dostupné vědecké důkazy neprokazují, že by hladiny mikroplastů detekované v potravinách představovaly riziko pro lidské zdraví.“
Je tedy zřejmé, že přestože byly mikroplasty nalezeny i v krvi, plicích, játrech, mozku, ledvinách či placentě, věda zatím neumí říci, zda běžné množství, kterému jsme vystaveni, skutečně škodí. Některé laboratorní studie sice ukazují možné efekty, jako je oxidační stres, záněty nebo narušení mikrobiomu, ale tyto výsledky pocházejí z modelů s nesrovnatelně vyšší expozicí, než jaké odpovídají běžnému životu.
„Měli bychom přijmout legislativní opatření, která omezí vystavení lidí mikroplastům. Jsou doslova všude,“ zdůrazňuje Mohamed Abdallah.
I když se mikroplastům zřejmě zcela vyhnout nedokážeme, můžeme se pokusit jejich množství v těle omezit. Pomohou i drobnosti – uchovávat nápoje v chladu, používat skleněné nebo kovové nádoby a omezit plastové kelímky na jedno použití. I zdánlivé maličkosti mají smysl, a to nejen pro naše zdraví, ale i pro životní prostředí. A hlavně: není důvod k panice.
