Mai Tai je koktejl, který se stal symbolem takzvané tiki kultury, tedy stylizovaného tropického trendu, který v USA ovládl bary a restaurace zejména po druhé světové válce. Nápoj sám vznikl podle historiků v roce 1944, kdy jej namíchal Victor J. „Trader Vic“ Bergeron ve svém podniku v kalifornském Oaklandu. Bergeron tehdy podal svůj nový drink skupině přátel z Tahiti, kteří po prvním doušku prý zvolali „Maita’i roa ae!“ – což v tahitštině znamená „velmi dobré“ nebo „božské“. Odtud pochází název koktejlu.
Vedle této verze ale existuje i druhá, která připisuje vznik Donnu Beachovi (Donn the Beachcomber), dalšímu zakladateli tiki kultury a proslulému barmanovi. Oba pánové se o prvenství přeli, ovšem bez jasného rozuzlení, protože tehdejší receptury se často šířily spíše ústně než písemně a dochované doklady jsou neúplné. Proto se dodnes nedá s jistotou říct, kdo byl první
Mai Tai se brzy stal obrovským hitem v tiki barech po celé Americe i na Havaji, kde jej turisté přijali za vlastní. Základní recept je přitom překvapivě jednoduchý: kvalitní tmavý rum, pomerančový likér curaçao, mandlový sirup orgeat a čerstvá limetková šťáva. V 50. a 60. letech se však na Havaji recept často upravoval přídavkem ovocných džusů, aby vyhovoval sladší chuti prázdninových hostů. Tím vznikla spousta variant, které se od originálu dost liší.
Dnes Mai Tai zažívá návrat v původní, čistší podobě, a stává se symbolem kvalitního řemeslného koktejlu, kde vynikne chuť dobrého rumu a přírodní citrusové šťávy.
Výběr rumu pro Mai Tai je v podstatě klíčový moment, který rozhodne, jestli výsledný koktejl bude mít charakter, nebo se rozplyne v nicotné sladkosti. V původních verzích Trader Vic používal jamajský tmavý rum, často v kombinaci s mírně jemnějším rumem z Martiniku. Tato kombinace přinesla plnou, robustní chuť, kde se prolínaly tóny tropického ovoce, vanilky, dřeva a lehkého kouřového podtónu. Právě tyto vrstvy chutí se skvěle doplňují s mandlovým orgeatem a kyselostí limetkové šťávy, a dodávají Mai Tai jeho dospělý, kulatý projev.
Pokud chcete volit opravdu kvalitní rum, doporučuje se sáhnout po minimálně stařeném rumu s obsahem alkoholu kolem 40 až 45 %, přičemž stáří by mělo být alespoň tři roky. Pro autentický zážitek se vyplatí zůstat u karibských značek, které zachovávají tradiční způsob výroby v dřevěných sudech — například Appleton Estate (Jamajka), Smith & Cross (Jamajka) nebo Rhum J.M (Martinique), kde se setkáte s takzvaným agricole stylem z čerstvé třtinové šťávy. Ten přináší výraznější bylinkové a zemité tóny, které v Mai Tai působí naprosto originálně.
Kvalitu rumu spolehlivě poznáte podle složení a způsobu zrání. Na etiketě by mělo být uvedeno, že jde o „pure cane rum“ nebo agricole, nikoli o směs destilátů s přidaným karamelem a cukrem. Dobrý rum má také plné aroma už při otevření lahve — cítíte sušené ovoce, koření, někdy i stopy kakaa či kávy, nikdy však nepříjemný lihový zápach. Na patře by měl být vyvážený, bez agresivního štiplavého dozvuku, a s příjemně dlouhým dozníváním.
Zdroj: Autorský text, Ultimate Mai Tai, Trader Vic’s