Konec věčného dilematu: Snídaně před výkonem ani po něm není problém — rozhodující je večeře.

V odborné literatuře se už nějakou dobu objevuje pozoruhodně jednotný trend: cvičení nalačno skutečně vede k vyšší míře spalování tuků. Tento jev se stal jedním z důvodů, proč se kolem tzv. fasted training zformovala celá komunita příznivců. Jenže samotný výkon takovou podporu nemá. Výzkum zveřejněný v British Journal of Nutrition například ukázal, že muži s nadváhou sice během ranního tréninku před snídaní spalovali více tuků, nicméně jejich celková výkonnost se nezlepšila. A není to ojedinělý poznatek. Přehledová práce publikovaná v roce 2025 upozorňuje, že trénink bez jídla sice mění metabolické nastavení organismu, avšak u aktivit přesahujících hodinu se rychleji dostavuje únava, což výkon paradoxně snižuje.

Kdy snídaně skutečně pomáhá?

Výraznější dopad má ranní jídlo tehdy, když před sebou máte dlouhou či intenzivní aktivitu. Vytrvalostní běžci i siloví sportovci často uvádějí, že lehká snídaně podaná s odstupem jedné až dvou hodin zvyšuje subjektivní energii a umožňuje udržet stabilní intenzitu po delší dobu. V přehledech se často objevuje jedno doporučení: čím delší výkon, tím větší šance, že přítomnost sacharidů pomůže.

Regenerace a mýtus „anabolického okna“

Dlouho se tvrdilo, že jíst je třeba do třiceti minut po tréninku. Moderní sportovní výživa tento koncept mírní. Důležité není přesné načasování, ale celkový příjem bílkovin a sacharidů během následných dvou až tří hodin. Portál Verywell Health upozorňuje, že rychlé jídlo sice pomůže s obnovou glykogenu, avšak není zásadní — zásadní je přiměřené množství energie a kvalitní zdroje.

Když snídaně začíná už večer

Nutriční specialisté opakovaně připomínají, že ranní výkon neurčuje jen ranní jídlo. Důležitější může být večeře. Pokud je složená z kvalitních sacharidů, bílkovin a tuků, tělo si v noci dokáže vytvořit dostatek zásob, aby ranní trénink proběhl bez energetických výkyvů. Dietoložka Lena Bakovic upozorňuje, že snídaně není povinnost; povinností je znát své tělo a sledovat, jak reaguje.

Bez ohledu na to, zda snídáte před tréninkem či po něm, je pro výkon rozhodující hydratace. První hodiny dne jsou z hlediska vodní bilance zásadní a dehydratace se na výkonu projeví výrazně rychleji než absence jídla. Odborné zdroje se shodují, že lidské tělo často dává najevo žízeň až ve chvíli, kdy k mírné dehydrataci již došlo.

Proč není snídaně univerzálním dogmatem?

Po výkonu tělo ocení kombinaci lehce stravitelných sacharidů, bílkovin a menšího množství tuků. Tradiční vejce doplněná o zeleninu a celozrnné pečivo, řecký jogurt s medem a ovocem či ovesné vločky doplněné o ořechy představují vyvážený základ, který podporuje regeneraci a stabilizaci energie. Těžká a tučná jídla ihned po výkonu vhodná nejsou, zpomalují trávení a mohou ovlivnit adaptaci organismu.

Náš vztah ke snídani bývá více kulturní než fyziologický. Myšlenka, že snídaně je „nejdůležitější jídlo dne“, vznikla v době, kdy začínal den fyzickou prací. Současný režim však nabízí větší flexibilitu. Odborné zdroje se proto stále častěji shodují, že rozhodujícím faktorem je kvalita celodenní stravy, nikoliv dogmatické trvání na tom, kdy přesně má být první jídlo konzumováno.