Sdílet
Analýza zahrnovala 57 vzorků kávy od 45 různých značek. Přestože káva patří mezi relativně „čisté“ potraviny, laboratoře odhalily u některých produktů stopy metabolitu glyfosátu AMPA. Právě tato látka je problematická, protože vzniká rozpadem glyfosátu – nejpoužívanějšího herbicidu na světě. V ekologickém zemědělství je glyfosát zakázán, a proto by se jeho metabolity v bio kávě vůbec neměly objevovat.
Ještě větším překvapením byla přítomnost akrylamidu. Jde o látku, která vzniká přirozeně při pražení nebo pečení potravin obsahujících škrob. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ji řadí mezi pravděpodobné karcinogeny. Podle výsledků studie obsahovala organická káva zhruba o polovinu více akrylamidu než káva z běžné produkce. A nakonec – kapslové kávy navíc vykázaly přítomnost ftalátu DEHP, což je změkčovadlo plastů spojované s narušením hormonální rovnováhy.
Proč je v USA situace jiná
Výsledky působily v americkém prostředí šokujícím dojmem. Tamní legislativa totiž nestanovuje pro kávu tak přísné limity jako Evropská unie. Chybí i systematický dohled, na který jsme v Evropě zvyklí. Právě proto se aplikace CleverLabel setkala s velkým ohlasem – supluje totiž to, co v USA chybí, a dává spotřebitelům do ruky nástroj, jak se v nabídce zorientovat.
„Nechceme pranýřovat konkrétní značky. Naším cílem je dát výrobcům zpětnou vazbu a spotřebitelům přehledné informace, aby se mohli sami rozhodnout,“ uvedla k výsledkům Molly Hamiltonová z Clean Label Project. Aplikace funguje velmi jednoduše: po načtení čárového kódu ukáže, jaké složky produkt obsahuje a proč mohou být rizikové.
Jak je to v České republice?
Pro českého spotřebitele je ale důležité zdůraznit, že podobná situace se u nás opakovat nemůže. Evropská unie má stanovené přísné limity pro pesticidy, těžké kovy i další kontaminanty a Česká republika patří k zemím s jedním z nejdůslednějších systémů dohledu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně testuje potraviny v akreditovaných laboratořích a v případě, že se objeví výrobek s nadlimitními hodnotami, okamžitě jej stáhne z trhu.
Český spotřebitel se může při výběru potravin spolehnout i na jasně rozpoznatelné značky. Tou nejdůležitější je Česká cechovní norma, která nastavuje nadstandardní parametry kvality nad rámec běžné legislativy. Výrobky, které ji nesou, mají garantováno, že splňují přísnější požadavky než ty povinné. Dalším důležitým ukazatelem je označení Český výrobek, které garantuje původ a je pro české zákazníky jedním z nejcennějších vodítek. A nakonec je tu i známá biozebra, tedy národní značka ekologického zemědělství, která potvrzuje, že výrobek odpovídá evropským pravidlům pro ekologickou produkci.
Inspirace pro budoucnost
Kauza kolem kávy a aplikace CleverLabel tak ukazuje spíše na rozdíly mezi trhy. Zatímco americký spotřebitel potřebuje mobilní aplikaci, aby se zorientoval, český zákazník má jistotu díky systému legislativy, státní kontroly a národních značek kvality. Přesto je CleverLabel zajímavou inspirací do budoucna: ukazuje, že informace lze zjednodušit a zpřístupnit každému spotřebiteli během několika vteřin. Pokud by se podobná technologie někdy přenesla i k nám, měla by být navázaná právě na domácí standardy, jako je Cechovní norma či Český výrobek, a mohla by využívat data, která už dnes systematicky sbírá SZPI.
Pro české spotřebitele tak platí, že se nemusí obávat podobného skandálu, jaký otřásl Amerikou. Jejich káva i další potraviny jsou pod dohledem a standardy, které platí v Evropské unii, poskytují vysokou míru jistoty. Aplikace CleverLabel je tak především ukázkou, kam až může moderní technologie posunout komunikaci se zákazníkem – a připomínkou, že důvěra ve značky kvality a v práci kontrolních orgánů je v Česku i nadále pevně na místě.
