Jiaogulanu se říká bylina nesmrtelnosti. Na první pohled je to rostlinka poměrně nenápadná, i když její popínavé výhonky se divoce vinou horskými oblastmi jižní Číny, Vietnamu i Thajska. A tam není pro místní obyvatele žádnou novinkou. Navíc se v přírodě vyskytuje volně a je velmi nenáročná na sběr. Znají ji a využívají ji už po staletí, a to ve velmi dobře poživatelné podobě – jako čaj.

Sami už vědí, že každodenní čaj z jiaogulanu funguje pro posílení těla a prodloužení života, jak potvrzují i studie. Není se tedy čemu divit, že v některých regionech, kde se jiaogulan tradičně pije, se lidé dožívají výjimečně vysokého věku. Jsou to takové modré zóny – a možná je to právě tato rostlinka, co prodlužuje lidem život. Odtud i přezdívka „bylina nesmrtelnosti“. Není ale jedinou přezdívkou – v Asii je znám i pod názvy „jižní ženšen“ nebo „zázračná tráva“.

V čem je síla jiaogulanu?

Pokud si myslíte, že jako většina léčivek i jiaogulan chutná nevalně, pak jste na omylu. Údajně chuťově připomíná lehce nasládlý či nahořklý zelený čaj s bylinnými tóny, které lze přirovnat k mátě. Podle Dr. Azize má čaj z jiaogulanu ORAC hodnotu (tedy schopnost pohlcovat volné radikály) až osmkrát vyšší než klasický zelený čaj.

Pro chuť si ale tuto rostlinku nepěstujeme. Mnohem více ceněné jsou její zdravotní účinky. Ty mají na svědomí především stejně obtížně vyslovitelné gypenosidy. A jiaogulan jich obsahuje dokonce na osm desítek. A co to jsou gypenosidy? Jsou to saponiny (pozor, nezaměňovat se saponáty), chemické sloučeniny, které obsahují mnohé rostliny a vyznačují se schopností při kontaktu s vodou tvořit pěnu. Jsou strukturálně velmi podobné účinným látkám obsaženým v ženšenu.

Jiaogulan kromě gypenosidů obsahuje i flavonoidy, aminokyseliny a antioxidanty. „Gypenosidy zlepšují inzulinovou citlivost, posilují funkci mitochondrií a působí proti oxidativnímu stresu,“ vysvětluje Aziz pro NY Post. „A právě tyto procesy jsou zásadní, pokud chceme zpomalit stárnutí.“

A je to právě tato kombinace, která dělá z rostliny nesmrtelnosti silný adaptogen, tedy látku, díky níž se tělo lépe vyrovnává se stresem. A kdo by to dnes nepotřeboval?

Jiaogulan podpoří imunitu, srdce a odbourá cukr v krvi

Ač není jiaogulan ani zdaleka tak známý jako zelený čaj, v posledních letech se přece jen dostává do povědomí, a to zejména pro schopnost posilovat imunitu. Jak říká newyorský lékař a specialista na regenerativní medicínu Dr. Michael Aziz: „Ve Spojených státech o jiaogulanu slyšela jen hrstka lidí. A přitom je její potenciál obrovský.“

Studie navíc ukazují, že stimuluje aktivitu T-lymfocytů i makrofágů, čímž napomáhá právě lepší obranyschopnosti organismu.

Thajská studie z roku 2013 zjistila, že u pacientů s prediabetem užívání extraktu z jiaogulanu po dobu 12 týdnů výrazně snížilo hladinu glukózy. Gypenosidy také zlepšují pružnost cév, snižují krevní tlak a mají lehce protisrážlivý efekt. To vše z jiaogulanu činí velmi zajímavého pomocníka při prevenci srdečních onemocnění.

Přestože studie zatím nejsou zcela dokončeny, vědci v laboratorních podmínkách naznačují, že gypenosidy mohou zpomalit růst nádorových buněk a podpořit jejich programovanou smrt. Výsledky zatím máme pouze z modelů rakoviny plic a jater, klinická data na lidech ale zatím chybí.

Jak jiaogulan užívat a na co si dát pozor?

Nejběžnější formou užívání je čaj ze sušených listů – dvě lžičky na šálek vroucí vody, louhovat 5–7 minut. Na trhu jsou ale dostupné i kapsle a extrakty.

Je třeba mít na paměti, že i když je jiaogulan považován za bezpečný, může u citlivých jedinců způsobit mírné trávicí potíže, nevolnost, závratě nebo snížení krevního tlaku. Nedoporučuje se těhotným a kojícím ženám ani lidem užívajícím léky na ředění krve. Vzácně se mohou objevit i nežádoucí neurologické příznaky (např. hučení v uších nebo rozmazané vidění).

Pusťte moudrost z čínských hor do své kuchyně

Jiaogulan je krásným příkladem toho, jak mohou tradiční znalosti a moderní věda kráčet ruku v ruce. Jako adaptogen a antioxidant má potenciál obohatit naši každodenní péči o zdraví. Není zázračný, ale rozhodně stojí za pozornost – zejména v době, kdy hledáme přirozené způsoby, jak posílit tělo i mysl.