Výhody rychlé přípravy instantních polévek bývají vykoupeny i vyššími riziky. Předně je nutno podotknout, že jde o potravinu s velmi chabým nutričním profilem. „Instantní nudle se mohou zdát jako ideální volba pro rychlé jídlo, ale realita je jiná. Ačkoli se jejich kalorická hodnota liší podle dochucení, společným jmenovatelem je vysoký obsah soli a chudé zastoupení mikronutrientů. Pokud by se staly hlavní součástí jídelníčku, hrozí tělu nedostatek vitaminu C, vitaminu A, celé skupiny vitaminů B a dalších nezbytných látek,“ upozorňuje dietoložka Jennifer Shim Poh Swan z Parkway East Hospital.
Stejný postoj vyjádřila i výživová poradkyně Pavla Momčilová: „Instantní jídla nejsou sama o sobě jedovatá, ale pokud jimi nahrazujeme běžnou stravu, chybí nám důležité živiny. Navíc často obsahují příliš mnoho soli a nasycených tuků,“ uvedla pro Český rozhlas Plus.
Sůl na celý den
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by denní příjem sodíku neměl překročit dva gramy, což odpovídá zhruba pěti gramům běžné kuchyňské soli. Jenže právě u instantních nudlí je tohle číslo často problém. Jediná porce totiž může obsahovat klidně i 1,8 až 2,5 gramu soli, a tedy téměř polovinu až celý doporučený denní limit. Pokud si takový oběd dáte ráno v kanceláři a večer si dopřejete třeba sýr nebo uzeninu, snadno se během jediného dne dostanete vysoko nad hranici, kterou lékaři považují za bezpečnou.
Nadměrný příjem sodíku přitom není banalita. Dlouhodobě zvyšuje krevní tlak a zatěžuje cévní systém i ledviny. WHO odhaduje, že kdyby se lidem na celém světě podařilo snížit příjem soli na doporučenou úroveň, předešlo by se ročně přibližně 2,5 milionu úmrtí souvisejících s kardiovaskulárními chorobami. „Vysoký krevní tlak způsobený nadbytkem sodíku patří mezi hlavní faktory, které přispívají ke vzniku infarktu a mrtvice,“ připomíná Světová zdravotnická organizace ve svém stanovisku z roku 2023.
Je navíc dobré si uvědomit, že sůl z instantních jídel není jediným zdrojem sodíku, který tělo během dne přijímá. Přidává se do pečiva, omáček, uzenin i sýrů a je ukrytá i tam, kde by ji člověk nečekal – třeba ve sladkých cereáliích nebo sušenkách. Instantní nudle tak mohou být jen vrcholem ledovce a samy o sobě posunout celodenní příjem nad hranici, kterou si tělo dokáže bez následků poradit.
Jde jen o množství
To všechno ale neznamená, že byste měli instantní nudle zařadit na black list. Nejsou zakázanou potravinou ani přímou hrozbou, jen zkrátka nepatří do jídelníčku v roli hlavního zdroje živin. Pokud se k nim uchýlíte jen příležitostně a vědomě je doplníte o chybějící složky, lze jejich nutriční hodnotu výrazně zvýšit. Přidání čerstvé či krátce povařené zeleniny nejen navýší obsah vlákniny, která je zásadní pro správné fungování trávicího traktu a podporu zdravé střevní mikrobioty, ale zároveň do pokrmu dostane i vitaminy a antioxidanty, jež instantní výrobky samy o sobě neobsahují. Porce kvalitních bílkovin v podobě vajec, libového masa, tofu či luštěnin zase přispěje k lepší sytivosti a pomalejšímu uvolňování energie, čímž pomůže stabilizovat hladinu krevního cukru a zabrání nárazovým výkyvům hladu.
Stejně tak má význam sledovat i složení samotných výrobků. Vybírejte varianty s nižším obsahem sodíku a bez zbytečných aditiv, ideálně takové, které neobsahují přidané glutamáty či nadbytečné množství nasycených tuků. Díky tomu snížíte zátěž pro kardiovaskulární systém i ledviny a minimalizujete riziko vzniku vysokého krevního tlaku. Drobné úpravy tohoto typu sice z instantních nudlí nikdy neudělají výživový ideál, mohou však znamenat zásadní rozdíl mezi příležitostným kompromisem a dlouhodobým zdravotním rizikem.
Zdroje: Autorský text, World Health Organization (WHO), Science Direct, Český rozhlas Plus