Dosavadní podoba Nutri-Score „fungovala“ na vcelku triviálním algoritmu závislém na udělování počtu bodů za nutričně rizikové složky a protibodů za žádoucí složky. Za každou ze 4 „nepříznivých“ složek (cukry, sůl, nasycené mastné kyseliny, energie) bylo uděleno 0 až 10 bodů na základě množství ve 100 g potraviny. Za 3 „příznivé“ komponenty (vláknina, bílkoviny, ovoce, zelenina, ořechy) pak 0 až 5 bodů (za 0 až 10 bodů pro nápoje), též vztaženo na množství ve 100 g potraviny. Už krátce po představení metodiky se ale zvedla vlna nevole – mezi potravináři i odborníky na výživu. Systém totiž pracoval jen s uvedenými sedmi parametry, absolutně nezohledňoval další lidskému organismu nesporně prospěšné látky, například obsah vitamínů a minerálních látek nebo vápník v mléčných výrobcích a vznikla celá škála pro běžného spotřebitele jen těžko pochopitelných paradoxů.

Hranolky ano, ale na jogurt pozor, přátelé

Například to, že do zelené kategorie, která měla být nejzdravější, padly hranolky, knedlíky, chipsy a kolové nápoje s umělými sladidly, dokonce i energetické nápoje. Naopak šunka, sýr, olivový olej a maso z lososa bylo nemilosrdně „vystěhováno“ nakonec ocasu do červeného spektra.

Systém nemilosrdně sťal i korunu mléčným výrobkům. Ačkoli se o jejich přínosu mluví dnes a denně, a to nejen z důvodu obsahu vápníku, ale například i dobře využitelných živočišných bílkovin, podle Nutri-Score vyhovoval maximálně tak na řecký jogurt. Většina bílých jogurtů i těch s nižším obsahem tuků, nemohlo obstát v lepší než „béčkové“ kategorii. Pribináčky a další tvarohové dezerty pak spadaly do D, některé jsou ale nekompromisně i E.

Mýtus jménem zdravé a nezdravé

Ve výčtu negativ by šlo s přehledem pokračovat. Už jen prostý fakt kategorizace výrobků na zdravé a nezdravé, uvádí spotřebitele v omyl, protože neexistuje žádná zdravá nebo nezdravá potravina, ale jen její zdravé nebo nezdravé množství. Zářným příkladem je například máslo. To však bylo označeno za nutriční zločin kategorie E, a to, že si běžný spotřebitel na krajíc chleba obvykle nemaže půlku kostky, skóre absolutně neumělo zohlednit. V konečném důsledku pak byly z pohledu semaforu upřednostňovány margaríny, které ač prošly za poslední léta velkou proměnou a zbavily se trans-mastných kyselin, významu másla ve výživě člověka beztak nemohou dosáhnout.

Pro každého stejně?

Dalším omylem při určování toho, co je vhodné ke konzumaci a co už je rizikové, je i snaha vycházet z předpokladu, že pro každého jedince v populaci platí stejná stravovací pravidla a nutriční doporučení. „Každý člověk má však individuální genetickou výbavu a také zcela jedinečný imunitní systém, což v praxi znamená, že každému vyhovuje jiná struktura jídelníčku a spektrum i množství konzumovaných potravin,“ připomněl v minulosti agrární analytik Petr Havel.

Je to zcela logické i z pohledu vydávané energie. Však jídelníček fyzicky pracujících lidí a sportovců nemůže být porovnáván s jinou kategorií spotřebitelů, například těch, kteří mají sedavý způsob zaměstnání. „Z historie je navíc známo, že skladba stravy se mění i v průběhu roku, mimo jiné v závislosti na počasí (v zimě potřebujeme víc energetické stravy a více vitamínů) nebo na aktuální nabídce čerstvých surovin. Na takové aktuální situace samozřejmě nemohou semafory na potravinách reagovat, pokud by se nemělo barevné označení prospěšnosti těch kterých potravin neustále měnit,“ připomněl také Havel.

 

Rána pod pás pro potravináře

Vyjma nevýhod pro samotné spotřebitele nebyl systém nakloněn ani výrobcům. Ti by nejenže museli měnit veškeré obaly, což s sebou přináší nemalé investice do výroby, někteří výrobci by také nemohli výsledky svého skóre ani garantovat. Zvlášť malé firmy s vyšším podílem ruční práce by měly při plošném povinném zavedení takového systému velké problémy dodržet základní parametry, jako je například stále stejné složení už jen pro prostý fakt, že nepoužívají moderní technologie. Navíc Potravinářská komora upozorňovala, že plošné zavedení Nutri-Score by v konkurenčním boji mohlo prokazatelně přispívat ke změnám složení, nikoli však pozitivním směrem, jako je tomu u reformulovaných potravin, kde je záměrně snižován obsah cukrů, tuků nebo soli, ale k nahrazování základních složek potraviny zpracovanými složkami, což by ve finále pro spotřebitele postrádalo jakékoli výhody.

Nový rok, nový princip

V každém případě byl systém z mnoha důvodů nevyhovující, což nakonec usoudil i jeho výzkumný tým a přistoupil k přehodnocení. Od 1. ledna roku 2024 se Nutri-Score představilo v novém. „Změny se týkají jak pevných potravin, tak nápojů, abychom lépe dodržovali výživová doporučení, jako je konzumace většího množství ovoce a zeleniny nebo méně sladkých produktů,“ vysvětlila Mathilde Touvier z řad výzkumníků. Podle nového algoritmu se změny v kategorizaci dotknou 30 až 40 procent výrobků. Jde například o müslli, kde kategorii A bude nově zastupovat pouze výrobek bez cukrů, další snídaňové cereálie si postoupí o třídu níž do „nevhodného pásma“ z B do C nebo z C do D. Naopak celozrnné mouky, oleje a ryby si přilepší, stejně jako drůbež, která někde dosáhne i 7 bodů navíc.

Poměrně problematické však nadále zůstává rozdělení mléčných výrobků. Je sice úctyhodné, že některé slazené jogurty nově blikají v kategorii D (tedy přesun o dva stupně z B), pohorší si ale plnotučné mléko (z B do C),.

Obecně lze tedy říct, že i přes nově zavedené postupy systém stále vykazuje mnoho chyb a přináší pro některé výrobce značné nevýhody. Spotřebitelé by se tak nadále měli spoléhat na výživové údaje, které vypovídají mnohem více o nutriční prospěšnosti dané potraviny. Povinnost uvádět výživové údaje je pro výrobce závazná. Mezi povinné údaje se řadí energetická hodnota, tuky (veškeré lipidy včetně fosfolipidů), nasycené mastné kyseliny, sacharidy (veškeré sacharidy metabolizované v lidském organismu včetně polyalkoholů), cukry (veškeré v potravině přítomné přirozené i přidané monosacharidy a disacharidy s výjimkou polyalkoholů), bílkoviny, sůl (obsah ekvivalentu soli (sůl = sodík x 2,5)). Tyto povinné výživové údaje je navíc možné doplnit o mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, polyalkoholy (polyoly), škrob, vlákninu, veškeré vitamíny nebo minerální látky, pokud se v produktu vyskytují ve významném množství, tj. 15 % referenční výživové hodnoty na 100 g či 100 ml u výrobků jiných než nápojů, 7,5 % referenční výživové hodnoty u nápojů, 15 % referenční výživové hodnoty na porci v případě, že balení obsahuje pouze jednu porci. Výživové údaje musí být také umístěny ve stejném zorném poli a v přesně daném pořadí. Pokud je na obalu dostatek místa, musí být uvedené v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami. V opačném případě mohou být výživové údaje uvedené v řadě za sebou. Při nákupu se tak doporučuje porovnávat více produktů stejné kategorie mezi sebou a vybrat ten, které má hodnoty nejpříznivější – tedy méně soli, méně sacharidů a zejména pak cukrů, a naopak více bílkovin, vitamínů, minerálních látek, případně vlákniny.