Česko a Slovensko patří mezi státy s nejvyšším počtem houbařů na obyvatele. Nicméně je více států, které nám šlapou na paty. Koníček je populární i ve skandinávských zemích, Skandinávci mají navíc umožněno se volně pohybovat přírodou a sbírat její plody v neomezeném množství, což takoví Italové anebo Francouzi rozhodně nemohou. V některých regionech je totiž houbaření regulováno licencemi.
Sběr a následný prodej
V České republice žádný takový specifický zákon neexistuje, můžete si odnést z lesa libovolné množství plodin, všeobecně ale platí pravidlo, že byste měli sbírat pouze to, co vám slouží, a měli byste respektovat přírodu. Doporučuje se brát si maximálně množství, které odpovídá osobní spotřebě a není nadměrné. Tedy pokud si nechcete prodejem hub přilepšit v rámci stánkového prodeje. V takovém případě je potřeba splnit určité podmínky, o kterých informovala SZPI v srpnu na svém webu.
Především musíte být držitelem platného osvědčení o zkoušce ze znalosti hub. U zboží pak musíte uvést český název houby a dobu použitelnosti. Zároveň je třeba dodržet teplotu skladování od 0 do 10 stupňů, protože jejich špatným skladováním mohou vznikat látky negativně působící na lidský organismus. A ne všechny druhy hub lze prodávat; druhy k tomu určené najdete ve vyhlášce č. 397/2021 Sb., příloze č. 15. Houby pak musí být pevné konzistence, očištěné bez příměsí a nečistot, nesmí být přestárlé, plesnivé, zapařené či vlhké. Musí být též celistvé, případně je dovoleno rozdělení maximálně jedním řezem, kde musí zůstat zachované spojení klobouku a třeni. Zároveň musíte splňovat veškeré podmínky stánkového prodeje, musíte dodržet hygienické požadavky, požadavky na bezpečnost potravin, mít HACCP, dodržet teplotní podmínky a platí pro vás i oznamovací povinnost.
Do lesa s mobilem
Ať už jako hobbík anebo prodejce, dobře ověřujte původ hub. Nejprudší jedy na světě jsou často přírodního původu a velká část z nich se nachází právě v houbách. Například muchomůrka zelená obsahuje amanitiny – toxiny, které těžce poškozují játra a ledviny. Pavučinec plyšový pak obsahuje orellanin, který působí na ledviny, a muchomůrka tygrovaná obsahuje neurotoxické muskariny. Jestliže si nejste jisti, o jakou houbu jde, je lepší ji nechat v lese. Pokud vás ale zajímá, jaký kousek jste objevili, můžete využít různých aplikací do mobilu. Jedna taková vzniká přímo pod taktovkou českých mykologů a jmenuje se CheckFungi. Pracuje i s dalšími daty, jako například, kdy jste houbu našli a na jakém podloží rostla. Aplikace je zatím dostupná pouze pro iOS a stojí 29 Kč. Pokud ale chcete mít 100% jistotu, jakou houbu jste objevili, můžete využít mykologickou schránku v Karmelitské ulici na Malé Straně v Praze. Zde totiž sídlí Česká mykologická společnost, která schránku spravuje. Houbu stačí vložit do pytlíku či krabičky a připsat k ní vaše jméno, adresu, telefon, e-mail, datum a místo nálezu. Z poradny se vám následně ozvou s určením houby, případě s informací, zda-li je jedlá. Schránku, která vznikla po přestavbě plynoměru, ročně využívá až 2000 lidí.