Sdílet
Dovoz potravin ze třetích, tedy mimoevropských zemí, roste spolu s globalizací trhů. Na jednu stranu nám tato možnost nabízí širší sortiment po celý rok, na stranu druhou ale vstupují na evropské talíře i potraviny s nižší kvalitou či vyšší kontaminací. Není výjimkou, že v importovaných dodávkách najdeme plísně či pesticidy zakázané v EU.
Navíc Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) pravidelně upozorňuje, že potraviny ze třetích zemí mívají vyšší míru překračování mezních hodnot (MRL) pesticidů než potraviny z EU. Studie nezávislých vědců dokonce uvádějí, že vzorky z třetích zemí překračují MRL až pětkrát častěji než ty evropské, jak je doloženo i zde.
Pesticidy jako skrytý koktejl chemie v importovaných potravinách
Podle analýz EFSA byly například v roce 2021 vzorky z třetích zemí změřeny několikrát nad limity pro povolené pesticidy – 10,3 % překročení MRL oproti 2,1 % u potravin z EU, a nevyhovující vzorky byly v 6,4 % oproti 1,3 %. To ukazuje na stále nebezpečnější skladbu pesticidů. A teď se podržte: Na britských ostrovech byly v importovaných potravinách dokonce zjištěny zbytky 48 pesticidů neschválených pro domácí použití, včetně karcinogenů a látek narušujících hormony. Faktem ale na druhou stranu zase je, jak uvedl ekolist.cz, že pesticity, které v EU zakazujeme, zase my vyvážíme do Brazílie… Ono je to podle hesla „svůj k svému“. Jak uvedl podle The Guardian Nick Mole z Pesticide Action Network, „importované potraviny obsahovaly téměř třikrát více vysoce nebezpečných pesticidů než ty domácí.“
V Česku SZPI kontroluje ročně stovky vzorků. Zatímco potraviny z ČR a EU překračují limity jen v cca 1,5 %, u potravin z třetích zemí je to dle statistik alarmujících 25,8 %. Nejrizikovějšími kategoriemi bývají čerstvé byliny (např. bazalka, koriandr), chilli, citrusy nebo čaje.
Plísně a mykotoxiny jako tichý biologický nepřítel
Rostou i problémy biologického znečištění, a to zejména plísní, které produkují mykotoxiny jako aflatoxiny. Aflatoxiny jsou silně karcinogenní a nachází se často v tropickém ovoci, koření nebo luštěninách z dovozu. Navíc podle odborníků se pesticidy z ovoce a zeleniny omýt nedají…
Například Peru, významný exportér ovoce, má dlouhodobě nadlimitní hladiny pesticidů a mykotoxinů ve výpěstcích, často překračujících mezinárodní limity. Situace není izolovaná: plísně ohrožují kvalitu potravin z řady regionů mimo EU.
Export zakázaných pesticidů a jejich návrat vytváří jakýsi „jedovatý kruh“
Zajímavá je i koncepce tzv. „Circle of Poison“ (kruh jedu): EU a USA vyváží zakázané pesticidy do rozvojových zemí, kde se používají na vývozném zboží. Toto potom končí zpět na spotřebitelské trzích, často ve výrazně kontaminované podobě. Brazilie je také varovným příkladem, protože používá pesticidy zakázané v EU a výsledné zbytky se skrze dovoz vracejí zpět do Evropy v citrusových plodinách.
„Konzumace několika pesticidů najednou představuje efekt chemického koktejlu, jehož dopady na lidské zdraví nejsou dobře prozkoumané,“ upozorňuje toxikolog Jiří Patočka. V Česku přitom 41 % analyzovaných vzorků obsahovalo pesticidy a 3,6 % překročilo limit, přestože ČR patří mezi země s nízkým používáním pesticidů na hektar, jak říká zdroj ze začátku tohoto roku. „Dáváme spotřebitelům falešný pocit bezpečí, když zákon neustále měří pouze jednotlivé látky, nikdo ale nekontroluje jejich kombinované účinky,“ říká farmaceutická expertka Jana Hajšlová pro idnes.
Legislativa i kntrola mají stále díry
EU má sice přísnou legislativu týkající se MRL a dovozních kontrol, nicméně úroveň monitoringu v třetích zemích bývá slabší. Často se spoléhá na výstupy místních kontrol, které nemusí odpovídat evropským standardům. SZPI sice testuje stovky vzorků ročně, ale systémově kontroluje jen přibližně tisíc vzorků – u některých komodit se kvalita nezjišťuje v dostatečné šíři, jak uvádějí zdroje. Navíc v zemích mimo EU chybí jednotná pravidla, což umožňuje použití zakázaných látek, které se skrze valentní trh vracejí zpět.
Shrnuto a sečteno? Dovoz potravin z třetích zemí přináší nejen kulturní rozmanitost a dostupnost potravin po celý rok, ale i významné riziko chemické a biologické kontaminace. Pesticidové koktejly, plísně a mykotoxiny představují potenciální hrozbu pro zdraví spotřebitelů a často za nimi stojí nerovné kontrolní mechanismy mezi obchodními partnery.
Je třeba výrazně posílit monitoring, jak na evropské úrovni, tak v zemích původu, eliminovat praxi exportu zakázaných pesticidů a modernizovat testovací standardy tak jak už dnes požaduje Pesticide Action Network a další nezávislé instituce.
