Sdílet
Státní veterinární správa uvádí, že od letošního 18. května do listopadu 2025 potvrdila devět ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 v chovech drůbeže, z toho několik přímo v komerčních chovech kachen a nosnic. Jen v listopadové vlně šlo o výkrmové kachny, reprodukční kachny a rodičovské nosnice v Jihočeském, Středočeském a Pardubickém kraji, vždy v tisícových počtech kusů. Podle mimořádných opatření platí v okolí ohnisek ochranná a dozorová pásma, kde jsou zakázány přesuny drůbeže a hromadné akce typu burz nebo výstav ptactva.
Pro koncového spotřebitele to neznamená jen zprávy o nuceném vybíjení hejn. Každé ohnisko znamená výpadek produkce, nákladné sanitace a zvýšené biosecurity, které se promítají do cen násadových vajec, drůbežího masa i konzumních vajec napříč trhem. Ptačí chřipka navíc není český exot – vysoké ztráty hlásily v posledních letech i další evropské země, což snižuje celkovou nabídku na trhu, ze kterého čerpají i čeští zpracovatelé.
Konec klecí jako druhý tlak: méně nosnic, dražší investice
Paralelně běží strukturální změna, kterou si Česko „nadělilo“ už v roce 2020. Poslanecká sněmovna tehdy schválila novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, podle níž musí klecové chovy nosnic v ČR skončit od roku 2027. Senát následně zákon podpořil a zákaz klecí tak postupně vstupuje do praxe. Část řetězců navíc sama deklarovala, že od roku 2025 přestane vejce z klecových chovů vůbec prodávat, což tlak na přestavbu ještě urychlilo.
Podle aktuální reportáže ČT24 je v Česku zhruba šest milionů nosnic a stále 42 % z nich žije v obohacených klecích. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá upozorňuje, že část chovatelů přestavbu do roku 2027 jednoduše nestihne, a část produkce proto zanikne. Zatímco „podestýlková“ vejce jsou dražší už jen kvůli investici do nových technologií, ceny dál tlačí nahoru i to, že v Evropě je nosnic obecně málo a poptávka po vejcích z lepších welfare systémů roste rychleji než nabídka.
Výsledkem je situace, kdy chovatelé zároveň čelí nákladům na biosecurity kvůli ptačí chřipce a na stavební úpravy kvůli zákazu klecí. V obou případech platí, že účet na konci řetězce dostane spotřebitel.
Kolik dnes stojí vejce: za čtyři roky téměř dvojnásobek?
Dobře je to vidět na datech, která zpracoval server Finance.cz z jednorázových terénních šetření Českého statistického úřadu v jarních týdnech let 2021 až 2025. V tabulce průměrných spotřebitelských cen vychází, že deset čerstvých slepičích vajec stálo v 19. týdnu 2021 zhruba 30,4 koruny, v roce 2022 přibližně 39,8 koruny, v roce 2023 už kolem 59,5 koruny. Po mírném zlevnění v roce 2024 se v roce 2025 cena posunula na zhruba 68,3 koruny za plato deseti vajec.
Jiný pohled nabízí letošní analýza Kupi, která – na základě dat ČSÚ a Liberálního institutu – pracuje s průměrnou nominální cenou 33,7 koruny za 10 vajec v roce 2024 a 49,9 koruny v roce 2025. Rozptyl mezi zdroji souvisí s metodikou a termínem šetření, trend je ale jednoznačný: během několika let se cena plato vajec posunula zhruba od třiceti ke zhruba padesáti až sedmdesáti korunám.
Pokud si odmyslíme akce a regionální rozdíly, platí jednoduché pravidlo: vejce, která jste v období předměnové inflace kupovali za tři koruny kus, dnes běžně stojí dvojnásobek. A podle drůbežářské unie nejsme na vrcholu, protože část klecových chovů teprve skončí a náklady na přestavby ještě nejsou v cenách plně započítané.
Cukr a mouka zlevnily, ale drahé jsou máslo, ořechy a kakao
Na první pohled by se zdálo, že vánoční cukroví by mohlo být letos paradoxně levnější, protože některé základní komodity se po inflační vlně 2022–2023 vrátily na snesitelnější úroveň. Analýza Kupi.cz například uvádí, že kilogram krystalového cukru se mezi roky 2024 a 2025 posunul z průměrných 20,4 koruny na 14,3 koruny a kilogram mouky z 15,9 na 15,1 koruny. Podle dřívějších dat ČSÚ přitom cukr v roce 2023 uměl vystoupat až ke třiceti korunám za kilogram, takže letošní hodnoty skutečně představují ochlazení.
Jenže celkový účet za „linecké a spol.“ neurčují jen levnější suroviny z „pravé strany“ regálu. Stejná analýza ukazuje, že kilogram másla v průměru zdražil z 178,6 koruny v roce 2024 na 219,7 koruny v roce 2025 a vejce, jak už zaznělo, šla v průměru nahoru o více než desetikorunu na plato.
K tomu se přidává segment drahých surovin – ořechů, čokolády a kakaa. Ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý už loni varoval, že právě tyto ingredience zdražily „výrazně“, zatímco cukr a mouka jen mírně zlevnily, a proto cena vánočního cukroví půjde nahoru jak u domácího pečení, tak u cukroví z cukráren.
Na globálních trzích patřilo kakao v posledních dvou letech k rekordním „skokanům“. Zprávy z komoditních burz popisovaly nárůst cen v důsledku špatné úrody v západní Africe i spekulativní poptávky, některé analýzy mluvily o desítkách procent zdražení během jednoho roku. V českých regálech to znamená, že běžná cena 100gramového balíčku kvalitnějšího holandského kakaa se dnes pohybuje kolem padesáti až šedesáti korun, jak ukazují přehledy cen v letácích řetězců.
Podobný obrázek nabízejí ořechy: kilo vlašských jader v potravinářské kvalitě se běžně prodává kolem tří set korun, podle cenových srovnávačů někdy i výše, což je v součtu s máslem a vejci hlavní důvod, proč „poctivé“ pracny a rohlíčky rozhodně nepatří mezi levné dobroty.
Kolik stávalo kilo cukroví a kolik stojí dnes
Jak se to celé promítá do finální ceny? Novinky už loni připomněly, že kilo ručně vyráběného mixu vánočního cukroví z kvalitních surovin se už v roce 2022 pohybovalo kolem dvanácti set korun, zatímco v roce 2024 někteří výrobci plánovali cenu až 1700 až 1800 korun za kilogram – tedy zhruba o šest set korun více než dva roky předtím.
Aktuální článek Kupi pro letošní advent uvádí, že průmyslově vyráběné „čajové pečivo“ ze supermarketů se dá pořídit za 250 až 380 korun za kilogram, zatímco poctivé zakázkové cukroví z másla, ořechů a kvalitní čokolády stojí běžně 1200 až 1700 korun za kilogram, u prémiových kolekcí i více. Svaz pekařů a cukrářů letos sice očekává jen mírné meziroční zdražení hotových krabiček zhruba o 1–2 %, ale připomíná, že po předchozích skocích se ceny stabilizují na nové, podstatně vyšší úrovni.
Pro domácí pečení lze udělat hrubý myšlenkový experiment. Tradiční dávka těsta na linecké či rohlíčky vyžaduje několik set gramů mouky a cukru, čtvrt kila másla, dvě až tři vejce a často i ořechy či kakao. Mouka a cukr z této rovnice dnes hrají roli „zmírňovačů“ – jsou výrazně levnější než v době nejvyšší inflace. Zato máslo, vejce a ořechy tvoří většinu nákladů a jejich zdražení v posledních letech převážilo úlevu z levnějších položek. V přepočtu na kilo hotového cukroví se tak domácí náklady posunuly spíše nahoru, i když ne tak dramaticky jako u cukroví z cukráren, kde se do ceny promítají ještě mzdy, energie a marže.
Proč to letos bolí hlavně u vajec
Vánoční rozpočet letos tedy nezachraňuje ani relativně levný cukr, ani stabilizovaná cena mouky. Klíčovým „problémovým“ vstupem jsou vejce, u nichž se v jedné chvíli potkaly tři trendy: epidemické výpadky produkce kvůli ptačí chřipce, strukturální úbytek klecových chovů v ČR a Evropě a zároveň rostoucí poptávka po vejcích z welfare přívětivějších systémů, která jsou prostě dražší na výrobu. Když k tomu přidáme dražší máslo, ořechy a kakao, je zřejmé, proč se i domácí plech cukroví prodraží, přestože při pohledu na regál s moukou a cukrem by člověk mohl na první pohled uvěřit opaku.
Z hlediska dat navíc nejde jen o krátkodobý výkyv. Ohniska ptačí chřipky eviduje Státní veterinární správa v komerčních chovech prakticky každý rok a zákaz klecí je dlouhodobý politický závazek, nikoli jednorázová epizoda. Spotřebitel se tak musí připravit na to, že „levná vajíčka“ a „levné cukroví“ jsou spíše vzpomínkou z předinflačních časů. Pokud se v příštích letech něco změní, nebude to návrat k cenám z roku 2020, ale spíše jemné vlnění kolem nové, podstatně vyšší hladiny.
