Citrusy zdaleka neobsahují tolik vitamínu C, jak se tvrdí: Imunitu hledejte jinde

Výrazně více ho najdeme v šípku, rakytníku a černém rybízu, ze zeleniny se vysokým množství pyšní žlutá paprika. A za velmi významné zdroje můžeme považovat i často zatracované brambory. Samotný obsah vitamínu C je v nich samozřejmě nižší než ve výše jmenovaných plodinách, ale vzhledem k množství, které zkonzumujeme, jsou nezanedbatelným zdrojem.

Dlouhé skladování vadí

Špatnou zprávou je, že vitamín C patří k těm nejméně stabilním. Množství vitamínů začíná klesat od momentu, kdy ovoce či zeleninu sklidíme. Plody, které necháme dlouhé dny sesychat na kuchyňské lince nebo v chladničce, v sobě příliš zbylého vitamínu C mít nebudou. U některých druhů je tento pokles extrémní – například hrášek přijde během dvou dnů od sklizně až o polovinu obsaženého vitamínu C. Velké nákupy jednou za dva týdny, kdy se nám doma sejde velké množství ovoce a zeleniny, které postupné zpracováváme, vitamínu C rozhodně nesvědčí. Čím více se nám podaří zkrátit dobu mezi sklizní a konzumací, tím větší užitek z ovoce a zeleniny bude naše tělo mít.

Na druhou stranu, pokud se vám stane, že v ledničce zůstanou papriky, které mají své nejlepší dny za sebou, rozhodně je nemusíte nevyhazovat. Stále jsou zdrojem vlákniny, a pokud zvolíte správný způsob úpravy, ještě si na nich můžete pochutnat.

Omývejte až těsně před jídlem

O vitamín C přicházíme nejen dlouhým skladováním, ale také během úpravy. O část vitamínů můžeme přijít v momentě, kdy některé druhy ovoce a zeleniny před konzumací oloupeme. To, že je nutné ovoce a zeleninu dobře omýt pod tekoucí vodou, je notoricky známá věc. Vždy byste tak ale měli učinit až těsně před jejich konzumací či zpracováním. Přirozený film na povrchu zabraňuje pronikání kyslíku a bakterií a propůjčuje ovoci a zelenině delší trvanlivost. Oloupané a nakrájené druhy pak přicházejí i o vitamín C mnohem rychleji než kusy uchovávané vcelku. Zapomeňte na chemické přípravky, na všechny nečistoty bude bohatě stačit teplá tekoucí voda.

Uspoří čas, ale vitamín zahubí

Videa s tipy, jak ušetřit co nejvíce času v kuchyni, kde se doporučuje omyté plody nakrájet do zásoby do uzavíratelných krabiček, a postupně si jen odebírat podle chuti, vypadají na první pohled logicky. Nicméně z původně vitamínové bomby toho v průběhu dní zůstane čím dál méně. Oxidace je tím výraznější, čím větší je povrch potraviny. Krájením nebo strouháním se tento povrch zvětšuje a ztráty jsou mnohem vyšší než u ovoce skladovaného vcelku.

A budou ještě vyšší, pokud například kuličky hroznového vína budete celou dobu louhovat ve vodě, kterou pak vylijete. Mnoho vitamínu C, který je rozpustný ve vodě, v nich opravdu nezbyde.

To samé platí o vylisovaných šťávách – pokud si uděláte džbánek pomerančového freshe, který necháte několik dní odpočívat v lednici, bude se z něj postupně stávat jen oranžová voda. Také praxe vylisovaných citrónů, které si postupně přiléváte do čaje, sice nějaký ten čas uspoří, ale choulostivý vitamín C začne oxidovat a po pár dnech z něj mnoho nezůstane.

Mražení je nejšetrnější

O vitamíny přicházíme také během jednotlivých druhů úpravy. Některé jsou v tomto ohledu poměrně šetrné. Průmyslové mražení obsah vitamínu C v ovoci a zelenině prakticky nemění, a to ani po roce skladování. Domácí mražení má v tomto ohledu výsledky horší, proces je výrazně pomalejší, méně šetrný a ztráty vitamínu C jsou tím pádem výrazně větší. Obsah vitamínu C po roce skladování klesá přibližně na polovinu, v závislosti na konkrétním druhu. Nicméně i tak lze zamrazování doporučit jako vhodný způsob, jak uchovávat přebytky. Zelenina uložená v mrazničce může posloužit v zimních měsících do polévky, omáček, pod maso. Ovoce zase jako náplň koláčů nebo k rozmixování do smoothies.

Výrazně méně šetrným způsobem uchovávání je konzervace ovoce a zeleniny. Trvanlivosti je dosahováno za pomoci vysoké teploty, čímž se sice zlikvidují případné mikroorganismy, ale bohužel také vitamín C. Kupované ani domácí kompoty od babičky tak není možné vnímat jako zásadní zdroj vitamínu C, ale obsah vlákniny se nijak nemění. Pozor však na to, že ovocné kompoty jsou ve výrazně oslazeném nálevu a zavařené ovoce se také stává bohatým zdrojem cukru.

Vodu plnou vitamínů použijte

Spousta lidí konzumaci zeleniny směřuje jen do teplých měsíců. Důvodů může být hned několik – prodávané druhy jsou méně chutné a dražší, navíc spousta lidí na syrovou zeleninu nemá v chladných měsících zkrátka chuť. Obsahu vitamínu C vysoké teploty sice neprospívají, ale v každém případě je lepší jejich část v pečené, vařené či grilované úpravě oželet než na konzumaci zeleniny rezignovat úplně.

Pokud zeleninu vaříte ve vodě, značná část vitamínu C se v ní rozpouští. Když vodu vylijeme, bez užitku se o něj připravíme. Vývar je tak možné ponechat jako základ pro další vaření – polévky, omáčky, pyré nebo rizota. Pro menší ztrátu vitamínu C používejte jen nezbytný objem vody, zeleninu vařte neoloupenou a oloupejte ji až po tepelné úpravě. Šetrnější úpravou je vaření v páře, při němž zásadní část vitamínu C zůstane zachována.

Nejde jen o to, jak vysoká je teplota úpravy, ale také o dobu, po kterou je zelenina teplu vystavena. Vývar sice táhneme při nižší teplotě, ale zato po dobu několika hodin, proto ve vyvařené zelenině prakticky žádný vitamín C nezůstává.

Ztrátu vitamínů zaznamenáme také při ohřevu v mikrovlnné troubě, ovšem navzdory poplašným informacím, které se o ní stále šíří, je tento způsob velmi šetrný. Dokonce šetrnější než ohřev na sporáku či v troubě, a to až o desítky procent. Podstata tkví v tom, že pokrmy jsou zde ponechány mnohem kratší dobu než u jiných typů ohřevu.