Tahle popínavá kráska má domov v Peru a Bolívii, kde ji už staré andské civilizace pěstovaly vysoko v horách. Archeobotanici dokonce potvrdili, že její vydatná semena nechyběla na stolech dávných obyvatel Jižní Ameriky dávno předtím, než se Evropané vůbec dozvěděli, že existuje nějaký kontinent za Atlantikem. Teď se tahle zapomenutá legenda vrací na scénu – jako odpověď na poptávku po potravinách, které jsou výživné, šetrné k planetě a přitom až překvapivě všestranné v kuchyni. Ačokča roste rychle, přitom nepotřebuje žádné chemické postřiky ani zvláštní půdu. Stačí jí opora, voda, trochu slunce – a pak už jen pozorovat, jak se na liáně objevují podivně zakřivené plody se zvlněnými hřbety.

Permakulturní sen se zeleným srdcem

V českém prostředí se ačokča objevuje nejčastěji na zahradách nadšenců do permakultury. Podle webu Permaseminka.cz jde o „ideální rostlinu pro začátečníky i pokročilé pěstitele, která překvapí výnosem i chutí.“ A právě chuť je kapitola sama pro sebe. V rané fázi připomínají plody křehkou okurku s lehce hráškovým podtónem. Hodí se do salátů, k přímé konzumaci, ale i do smoothie, kde jejich jemnost krásně vynikne. Ve střední zralosti se začíná objevovat aroma podobné paprice a plody se často nakládají stejně jako klasické okurky – výsledkem je příjemně křupavý, aromatický produkt s jemně bylinným dozvukem.

Plněná fantazie: Ačokča v hlavní roli

Když plody plně dozrají, přichází jejich hlavní kuchyňská role: dutina uvnitř se otevře, semena snadno odstraníte a vznikne ideální prostor pro plnění. Ať už sáhnete po sýrové směsi, zeleninové nádivce, kuskusu nebo mletém mase, výsledek bude překvapivě delikátní. Při pečení získává ačokča jemně nasládlý, paprikový charakter, který podtrhuje vše, co do ní vložíte. Podle serveru Toprecepty.cz je plněná ačokča „nečekaně dobrá alternativa klasických paprik, navíc lehčí a rychleji připravená.“

Chutná budoucnost se starými kořeny

Zatímco naše kuchyně stále dojíždějí na vlně klasických rajčat a paprik, ačokča nabízí alternativu s kulturním příběhem, ekologickým přesahem a chutí, která se „neokouká“. Je to zelenina, která umí překvapit – a právě proto si začíná získávat místo v českých záhonech i kuchyních.

Vitamíny, minerální látky a zdravý přínos

Ačokča není jen kuchyňsky variabilní, ale i nutričně hodnotná. Obsahuje zejména vitamín C, provitamin A a skupinu vitamínů B, včetně kyseliny listové. Vysoký je i obsah draslíku, hořčíku a fosforu. Díky nízkému glykemickému indexu a vysokému obsahu vlákniny je vhodná i pro diabetiky nebo osoby dbající na štíhlou linii. V tradiční andské medicíně byla ačokča využívána k podpoře trávení, snížení hladiny cholesterolu a celkovému posílení imunity.

Kde ji pěstovat a jak začít

Dobrou zprávou je, že ačokča zvládne růst téměř kdekoliv – ať už na zahradě, ve vyvýšeném záhonu, nebo v dostatečně velkém květináči na balkoně. Nejlépe jí vyhovuje slunné stanoviště chráněné před větrem a lehká, propustná půda. Semena se předpěstovávají v dubnu, ven se vysazují po zmrzlých. Rostlina bujně roste a může dosáhnout až několika metrů, proto je důležité zajistit pevnou oporu. Při dobré péči se můžete těšit na úrodu od července až do prvních mrazíků.

Zdroj: Autorský text, Deník, Semeniště