Zatímco fanoušci Popeyes mluví o šťavnatosti masa a konzistentní chuti, kolem KFC se v posledních měsících stále častěji objevují zprávy o problémech s kvalitou a bezpečností surovin, které se promítají do vnímání celé značky. Nejde už pouze o to, že by nabídka působila unaveně nebo málo inovativně. Diskuse se posouvá k otázce důvěry.  Zda je možné bez výhrad věřit tomu, co zákazník dostává na tác. Právě v tomto bodě se rozdíl mezi oběma řetězci začíná jevit nejvýrazněji. Popeyes vstupuje na trh s image „čistého startu“, zatímco KFC se musí vyrovnávat s reputační zátěží, která se v konkurenčním boji ukazuje jako zásadní handicap.

Pro KFC se totiž stal rok 2025 jedním z největších krizových období v českém kontextu od jeho vstupu na tuzemský trh. V září inspekce odhalila ve vybraných pobočkách, například v Liberci, zhruba devět kilogramů marinovaného masa s prošlým datem použitelnosti, které mělo být určené k výrobě pokrmů a poté bylo kontrolními orgány zakázáno uvádět na trh. Tato zjištění následovala po sérii reportáží investigativního novináře, který upozornil na údajnou praxi prodlužování trvanlivosti masa prostřednictvím falšování údajů o datu spotřeby.

Podle některých svědectví bývalých zaměstnanců mělo k takovým postupům docházet pravidelně, a to i přes závazné normy o bezpečnosti potravin. Státní zemědělská a potravinářská inspekce poté rozšířila kontroly na desítky poboček a odhalila i další nedostatky, například nevhodné rozmrazování kuřecího masa ve stojaté vodě, což zvyšuje mikrobiologická rizika. Tyto praktiky, byť ne vždy přímo pokládány za všeobecně rozšířené, otevřely vážnou debatu o tom, jak hluboko sahají pochybení v rámci sítě a jak značka komunikuje se zákazníky a regulačními orgány. Výsledkem je rozsáhlé vyšetřování, možné pokuty a poškozená důvěra spotřebitelů.

KFC se snaží na tyto výzvy reagovat prostřednictvím masivní PR kampaně a opakovaných ujištění o bezpečnosti provozu i přísném dodržování hygienických standardů. Přesto experti na krizovou komunikaci kritizují styl, jakým značka postupuje, a považují ji za příklad nezvládnuté reakce na reputační ránu, kterou by jinak očekávala až od konkurentů či nových trendů v gastronomii.

Zatímco KFC bojuje s vlastními interními problémy, Popeyes využívá příležitosti k vyplnění mezery, kterou konkurent nechává. Zákazníci v recenzích chválí zejména velkorysé porce masa a výrazné chuťové vrstvy, které podle nich působí svěže a konzistentně – vlastnosti, které u KFC dlouhodobě kritici postrádali. V kontrastu s nejistotou kolem KFC tak nový koncept působí jako „fresh start“, který může oslovit více náročnou klientelu. Popeyes tak může přepsat pravidla kuřecího fastfoodu tam, kde se atmosféra kolem KFC proměnila z nostalgické důvěry v určitou nostalgii k pragmatickému výběru kvality.

Vývoj připomíná dřívější situaci na trhu, když se Burger King snažil během své expanze posunout McDonald’s z dominantní pozice. I tehdy se spekulovalo o tom, že bude následovat výrazná změna preferencí, ale realita byla jiná. Zavedení Burger Kingu nabídku doplnilo, ale obě značky si našly své publikum bez zásadního odstupu. McDonald’s tehdy odpověděl rozšířením nabídky i lokálními produkty a strategiemi, které udržely jeho pozici. V případě KFC je však situace jiná, protože nejde jen o konkurenci v nabídce, ale o narušenou důvěru vůči produktu samotnému. Zatímco historické precedentní případy ukazují, že silné značky se uměly adaptovat, současná pozice KFC je komplikována tím, že spotřebitelé se více než kdy jindy zaměřují na původ a bezpečnost surovin, což představuje pro tradičního lídra zásadní výzvu.

Do přeskupování sil na trhu navíc vstupují i další hráči – od burgerových konceptů, jako jsou Five Guys, až po jiné specializované nabídky, které kladou důraz na čerstvost, transparentnost a možnost konfigurace pokrmů přesně podle preferencí zákazníků. To vše nahrává tomu, že tradiční model „jedna velikost pro všechny“ ztrácí na atraktivitě.

Boj o tradici i zákazníky

V tomto kontextu už nejde jen o to, kdo má křupavější kuře nebo výraznější kořenění. Jde o širší posun ve vnímání fastfoodu jako takového. Zákazníci jsou dnes informovanější, citlivější na téma bezpečnosti potravin a méně ochotní tolerovat pochybení, která by ještě před deseti lety možná přešli mávnutím ruky. Zatímco dříve rozhodovala především cena, rychlost a značka, nyní se do popředí dostává otázka důvěryhodnosti celého systému – od dodavatelů až po komunikaci směrem k veřejnosti.

Právě tady se ukazuje, že Popeyes nevstupuje do prázdného prostoru, ale do prostředí, kde se dlouhodobě nahromadila nespokojenost. Nový koncept těží z kontrastu: zatímco KFC vysvětluje, obhajuje se a uklidňuje, Popeyes jednoduše nabízí produkt, který zákazníci vnímají jako poctivější, výraznější a konzistentnější. V takové situaci není nutné útočit přímo na konkurenci. Stačí působit jako alternativa, která nepřináší pochybnosti navíc.

Zda se tento posun promění v dlouhodobé přeskupení sil, ukážou až další měsíce. KFC stále disponuje rozsáhlou sítí, silnou znalostí značky a loajalitou části zákazníků. Zároveň však platí, že reputační ztráta se v gastronomii obnovuje pomalu a často za cenu hlubších změn, než jsou marketingové kampaně nebo krátkodobé slevové akce. Pokud KFC nepřistoupí k viditelnému a důvěryhodnému posílení kontroly kvality a transparentnosti, může se stát, že část zákazníků, kteří jednou odešli, už nebude mít důvod se vracet.