Sdílet
Trend otužování se stal už několik posledních let fenoménem sociálních sítí a tytam jsou doby, kdy jsme v zimě všichni z tepla našich domovů pozorovali otužilce smáčející svá těla v ledové Vltavě. Ledové koupele dnes slibují lepší imunitu, psychickou pohodu i rychlejší spalování tuků. Nová studie však přichází s varováním, že krátkodobý chladový stres může vést i k přejídání a s ním souvisejícím nárůstem váhy.
Začínáme v létě a v zimě není tělo v takovém šoku
Jak jsme již řekli v úvodu, letní měsíce jsou ideálním obdobím pro začátek s otužováním, protože tělo není vystaveno extrémnímu teplotnímu šoku jako v zimě. Přechod z teplého prostředí do mírně chladné vody je pozvolnější, a tělo si může na chlad zvykat přirozeněji. Adaptace na chladovou zátěž je tak bezpečnější a účinnější při mírnějších teplotách. Pravidelný kontakt s chladnější vodou navíc dle studií trénuje cévní systém, podporuje cirkulaci a může zlepšit odolnost vůči stresu. Výzkum pak ukazuje, že lidé, kteří začali s mírným otužováním v teplém počasí, se lépe adaptují na zimní podmínky a méně trpí chladovou bolestí. Navíc se tím snižuje riziko negativních psychických reakcí jako je úzkost či panika, které se u nováčků často objevují při náhlém ponoření do ledové vody.
Slibuje studená voda skutečně zázraky?
Skákání do ledové vody se v posledních letech proměnilo z extrémního koníčku otužilců v mainstreamový biohack. Influenceři a vlastně nejen ti, ale mnoho lidí, se natáčejí, jak vstupují do ledových van nebo řek, vysekávají si díry v ledu, zatímco popisují své pocity euforie a vyzdvihují výhody otužování pro zdraví i tělesnou hmotnost. Základní myšlenka je jednoduchá: ponoření do studené vody má aktivovat tzv. hnědý tuk, zvýšit metabolismus a tím pomoci při hubnutí.
Jenže jak upozorňuje nedávná studie publikovaná v Pschology & Behavior, realita může být složitější. Výzkumníci totiž nově zjistili, že vystavení těla extrémnímu chladu zvyšuje chuť k jídlu. Krátce po ledové koupeli si tak mozek může říct o energetickou kompenzaci a výsledkem je větší hlad a riziko přejídání.
Z otužování může být dvousečná zbraň
„Chlad skutečně aktivuje hnědý tuk, který pálí energii. Ale zároveň může organismus uvést do stavu defenzivy, kdy začne vyžadovat vyšší příjem kalorií,“ vysvětluje pro Svět potravin nutriční terapeutka Mgr. Klára Valentová. „Pokud se někdo otužuje ráno a pak odpoledne bezmyšlenkovitě sáhne po sladkostech nebo větší porci, celé úsilí může přijít vniveč.“
Studie, na kterou se odvolává i článek NY Post, sledovala skupinu dobrovolníků vystavených opakovaně studené vodě. Krátkodobě u nich skutečně došlo ke zvýšení bazálního metabolismu až o 16 %, ale zároveň se během dne zvýšil jejich kalorický příjem o průměrně 300–400 kcal. „A to je víc, než vlastně otužováním spálili,“ upozorňuje autor studie profesor Wouter van Marken Lichtenbelt.
„Ledové a studené koupele se staly velmi populární, protože mnoho lidí doufá, že jim pomohou zhubnout,“ uvedl v prohlášení David Broom, profesor z Výzkumného centra pro fyzickou aktivitu, sport a cvičení na britské Coventry University. „Naše zjištění však ukazují, že studená voda sice nutí tělo pracovat intenzivněji a spalovat více energie, ale také vede k tomu, že se poté více jíte, což může potenciální přínosy pro hubnutí zcela zrušit.“ Potvrzuje tak slova Kláry Valentové a dodává: „Zajímavé je, že lidé neříkali, že by během nebo po koupeli ve studené vodě měli větší hlad, ale prostě jen více jedli.“
Když je méně více: Jak se otužovat bezpečně
Přesto ale není nutné ledovou vodu okamžitě zatratit. Jak uvádí mnohé výzkumy, pravidelné a kontrolované vystavení chladu může mít pozitivní vliv na imunitní systém, regeneraci po sportovním výkonu i na psychiku, zejména u lidí trpících úzkostí nebo depresí.
„Největší chybou je, když někdo zařadí ledové koupele a přitom nezmění nic jiného,“ říká Klára Sedláčková. „Není to spalovač tuků na počkání. Musíte vědět, proč to děláte, a hlavně vnímat signály vlastního těla. Pokud vás to povzbuzuje a máte kontrolu nad tím, co jíte, pak je to skvělý nástroj. Ale jako univerzální řešení na přejídání to nefunguje.“
Mozek jako hlavní hráč
Zajímavé je, že podle dalších poznatků může být klíčem nikoli samotná tělesná reakce, ale signály z mozku. Otužování stimuluje produkci neurotransmiterů jako je dopamin či noradrenalin, což může krátkodobě potlačit chuť k jídlu, ale později způsobit „nárazové“ doplňování energie. Tento efekt popsala studie v International Journal of Circumpolar Health, která sledovala zvyky otužilců v severských zemích.
„Mozek je vysoce adaptabilní, ale také velmi konzervativní. Jakmile zaregistruje zvýšený výdej energie, začne si ji chtít uložit zpět – a to je moment, kdy přichází vlčí hlad,“ dodává Mgr. Valentová.
Otužujte se s rozumem a nikoli místo večeře
Ledové sprchy, otužování v jezerech nebo koupele na terasách v ledových barelech se staly trendem, který rozhodně stojí za pozornost. Přinášejí benefity, ale také rizika. A hlavně nejsou zázračnou cestou ke štíhlému tělu bez úsilí. Jestli se chcete otužovat, dělejte to pro své zdraví, ne jako hubnoucí výzvu. A nezapomeňte, že klíčem ke zdravé váze je stále kvalitní strava, spánek, pohyb a psychická pohoda. Chlad vám může pomoci, ale nikdy nenahradí talíř s vyváženou porcí.
