Sdílet
Zatím to vypadá na kompromis. Podle novely by se od příštího roku nesměly energetické nápoje prodávat lidem mladším 16 let. To je o rok víc než v původním návrhu, který stanovil hranici na 15. Myšlenka posunout limit až na 18 let neprošla – chyběla pro ni většina.
Novela, kterou společně prosazuje skupina poslanců napříč politickým spektrem – mimo jiné i Martina Ochodnická z TOP 09 – směřuje do závěrečného čtení. Jenže její osud je zatím nejistý. Do hry vstupují blížící se parlamentní prázdniny a také fakt, že současné volební období pomalu končí. To může hlasování nejen odsunout, ale dokonce i zcela zastavit.
Kritika nezaznívá jen ze Sněmovny. Svaz výrobců nealkoholických nápojů upozorňuje, že plánovaná regulace by mohla v praxi selhat – firmy by si podle něj našly cesty, jak pravidla obejít. Zároveň by jim prý nová opatření výrazně zkomplikovala marketing. A co víc, varují před paradoxním efektem: tlak na omezení by mohl vést k tomu, že značky začnou cílit na děti ještě důmyslněji a skrytěji než dosud.
„V základních školách bývají i patnáctileté děti. Proto se domníváme, že zákaz by měl platit až od šestnácti let,“ uvedla Ochodnická, která tak zdůvodnila mírné navýšení věkové hranice.
Z původního návrhu zřejmě zmizí část, která zakazovala prodej energetických nápojů ve zdravotnických zařízeních. Toto omezení už podle všeho nezůstane součástí finální verze. Nadále by ale měla platit přísnější pravidla pro školy, dětské domovy a další zařízení spadající pod sociálně-právní ochranu dětí – stejně jako pro akce zaměřené výhradně na nezletilé. Pokud jde o automaty nebo internetový prodej, ten by měl být nadále možný, ovšem pouze za podmínky, že prodejce spolehlivě ověří věk kupujícího.
Změny se dotknou i samotné definice energetického nápoje, která by měla být nově přímo zakotvena v zákoně – nikoli až ve vyhlášce. Návrh rovněž počítá s regulací reklamy, i když detaily zatím nejsou zcela dořešené.
Autoři novely upozorňují na to, že děti a dospívající pijí sladké a povzbuzující nápoje stále častěji. „Choroby spojené s nadměrnou konzumací slazených nápojů mají v Česku rostoucí trend, včetně dětské populace,“ stojí v důvodové zprávě.
Návrh ale nemá jen podporu. Kritici varují, že přímý zákaz může mít opačný účinek – zakázané věci bývají pro děti a teenagery často ještě přitažlivější. Zazněla také výtka, že stát by neměl zasahovat tam, kde má mít hlavní slovo rodič.
Výbor zároveň jednal i o dalších pozměňovacích návrzích. Bez stanoviska zatím zůstává opětovný návrh Renáty Zajíčkové (ODS) legalizovat tzv. bezpečné užívací místnosti pro narkomany, kde by bylo možné beztrestně užít drogu pod odborným dohledem. Tento záměr už dříve Sněmovna odmítla v rámci reformy trestního práva.
Neuspěl ani návrh Petra Fifky (ODS), který chtěl zakázat všechny příchutě elektronických cigaret kromě tabákové, mátové, mentolové a ovocné. Zdravotnický výbor byl stejně odmítavý i k návrhu poslance Vladimíra Balaše (STAN) na přísnou regulaci reklamy na hazard. Tu kritizovala například Asociace profesionálních klubů ledního hokeje či Ligová fotbalová asociace – obě varují, že plošná omezení by mohla výrazně zasáhnout financování profesionálního sportu.
Zdroj: Autorský text, Česká tisková kancelář, Právní prostor
