Cena za kilogram jablek má přesáhnout 50 korun: Pravda, nebo ne?

Počátkem července totiž zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) první kvalifikovaný odhad letošní tuzemské úrody, a přestože je tento odhad nepatrně lepší oproti prognózám objemu sklizně z doby bezprostředně po zasažení velké plochy (zejména v Čechách) ovocných sadů jarními mrazy, potvrdil ÚKZÚZ prakticky nejnižší tuzemskou úrodu ovoce za posledních 100 let. Zásadní je přitom především propad produkce v ČR nejčastěji pěstované, ale také nejčastěji konzumované komodity, tedy jablek, která by měla dosáhnout jen zhruba 23 500 tun, což je ve srovnání s pětiletým průměrem pouhých 21 procent, a oproti loňskému roku pak bude předpokládaný propad produkce 74 procent. Ještě hůře podle ÚKZÚZ dopadla letošní úroda višní a třešní (zhruba 19 procent pětiletého průměru), naopak o něco lepší by měla být produkce hrušek (29 procent pětiletého průměru) a švestek (37 procent pětiletého průměru).

Jablka hlavně z dovozu

Dopady do spotřebitelských cen již přitom nakupující pocítili, ceny oproti loňskému roku již vzrostly jak u višní, tak třešní, tak ale také například u jahod, které mrazivé počasí na konci letošního dubna poškodilo také. Jaké budou spotřebitelské ceny jablek z letošní úrody, je stále ještě trochu otázka, neboť ty se na trhu teprve postupně objeví. I v tomto případě ale lze alespoň mírný nárůst spotřebitelských cen očekávat, protože na tuzemském trhu bude chybět alespoň část produkce z Polska, neboť nepřízeň počasí dopadla i na tamní sadaře. Jablka bude tedy nutné více než v předchozích letech dovážet ze zahraničí, nejspíše z Itálie, Španělska, nebo i z neevropských teritorií. Tentokrát ale nepůjde o cenovou diskriminaci tuzemských pěstitelů, ale o nutnost. Předpokládaný pokles dovozů jablek z Polska přitom nebude zřejmě tak jako v minulosti snižovat ceny na pultech našich obchodů.

Zdá se proto, že spotřebitelské ceny kilogramu jablek z letošní sklizně přesáhnou hranici 40 korun, neměly by ale zřejmě překonat hranici 50 korun, neboť taková cena by mohla řadu spotřebitelů odradit, a jablka by mohli nahrazovat jinými druhy ovoce. Otázkou ovšem je, jakými, protože se v letošním roce také předpokládá nižší úroda pomerančů, což je další z často konzumovaných druhů ovoce. I v případě pomerančů zasáhlo produkci, zejména na Floridě, nepříznivé počasí, a také rozvoj některých škůdců.

Více i za lihoviny

Část letošní tuzemské úrody bude také podle všeho poškozena z hlediska kvality, což by teoreticky znamenalo vyšší podíl ovoce pro pěstitelské i průmyslové pálenice k dalšímu zpracování. To se ale nestane, neboť ovoce nebude v ČR dostatek ani k těmto účelům, a surovinu pro pálenky všeho druhu bude také třeba dovážet ze zahraničí. I když jde v tomto případě o surovinu nižší kvality, lze i tak předpokládat, že logistika a transportní náklady s tím spojené navýší i cenu některých lihovin.

Odhady ÚKZÚZ se týkají především objemu produkce z intenzivních sadů, jarní dubnové mrazy však také značně poškodily úrodu ze zahrádek, která vždy historicky doplňovala nabídku „profesionálů“. A nejde samozřejmě jen o jablka, ale také o produkty, které se pěstují právě zejména na zahrádkách, například rybízy nebo angrešt.

Odolné odrůdy

Nárůst cen ovocnářské produkce, který ale zřejmě nebude nijak dramatický, by přesto neměl spotřebitele od nákupu ovoce tuzemského původu odrazovat. K tomu, aby si ČR uchovala alespoň stávající soběstačnost v produkci ovoce, je a bude nutné do našeho ovocnářství investovat, ať již do šlechtitelských projektů s cílem zvýšit odolnost stromů a plodů vůči neočekávaným extrémním projevům počasí, nebo do obnovy intenzivních sadů s cílem zvýšit jejich hektarové výnosy. I když přitom budou ztráty ovocnářům z národních, a pravděpodobně i z evropských zdrojů částečně kompenzovány, o plnou kompenzaci samozřejmě nepůjde, což bude v praxi znamenat omezení finančních zdrojů na potřebné investice. Preferencí tuzemských produktů tak mohou i sami spotřebitelé ke zmírnění tohoto stavu přispět, což by bylo navíc v zájmu nejen ovocnářů, ale třeba také krajiny. Lze jen připomenout, že sady a obecně stromy v krajině působí jako větrolamy, což snižuje rizika zejména větrné, ale i vodní eroze, a to zase v praxi znamená vyšší ochranu privátního i obecního majetku. Že přitom jde o riziko velmi časté, ukazují (nejen) letošní škody z lokálních přívalových dešťů. Bylo by tak nežádoucí, aby plochy ovocných sadů v ČR dále klesaly, což by bylo při nedostatku investic na jejich obnovu dost pravděpodobné.

Nízká spotřeba

Ovoce je symbolem zdravého stravování, a i když (nejen v ČR) rostou jeho ceny, mělo by být pravidelnou součástí našeho jídelníčku. Spotřeba ovoce přitom činí na naší zemi pouze kolem 90 kilogramů na osobu a rok, a je tak hluboce pod úrovní doporučovanou FAO (Organizace OSN pro zemědělství a výživu), i pod průměrem EU. Ovoce spolu se zeleninou je navíc důležitým zdrojem vlákniny, jejíž nedostatek ve stravě vede mimo jiné ke střevním nemocem včetně rakoviny střev. Ovoce je ale také zdrojem vody (většina produktů obsahuje 80 a více procent vody), takže jeho konzumaci lze také zahrnout do příjmu tekutin a pitného režimu.