Sdílet
Z hlediska výživy je pak mimořádně důležité věnovat pozornost složení tukové složky. Pokud se ve složení objeví výraz „ztužené tuky“, měl by spotřebitel zbystřit – a to zejména tehdy, je-li uvedeno, že jde o tuky částečně ztužené. Tento typ úpravy je totiž velmi často spojen s přítomností transmastných kyselin, které odborníci dlouhodobě označují za nežádoucí složku stravy. Výrobky s obsahem částečně ztužených tuků je tak vhodné spíše vyřadit ze svého jídelníčku.
Přestože by se mohlo zdát logické, aby údaj o obsahu transmastných kyselin byl na obalu k dispozici, realita je jiná. Tento údaj dnes paradoxně patří mezi zakázané, ačkoli v minulosti byl uváděn dobrovolně. Evropská komise však již přiznala, že jde o legislativní nedostatek, a připravuje úpravu pravidel s cílem posílit ochranu spotřebitele.
Ve složení najdeme rovněž informaci o původu použitého tuku či oleje – tedy z jaké rostliny pochází. Údaje o obsahu omega 3 a omega 6 mastných kyselin se však na obalech objevují zcela výjimečně. Lze je uvádět jen tehdy, pokud potravina nese výživové či zdravotní tvrzení vztahující se k těmto nenasyceným mastným kyselinám. Navíc musí být tyto údaje umístěny mimo hlavní výživovou tabulku, neboť z legislativního hlediska nepatří ani mezi povinné, ani mezi běžně dobrovolné informace.
Teoreticky lze uvést celkový obsah polynenasycených mastných kyselin, ten však nerozlišuje mezi jednotlivými typy, a v praxi se s ním setkáváme jen zřídka. Spotřebitel, který se o složení stravy zajímá, by proto měl dávat přednost výrobkům, jež takovou informaci uvádějí – nebo se orientovat alespoň podle druhu použitého oleje ve složení. Které tuky jsou vhodným zdrojem omega 3 a omega 6 mastných kyselin, bylo podrobně rozebráno v předchozí kapitole věnované tukům a olejům.
Zdroj: Autorský text, ČTPP publikace Tuky a oleje
