Sdílet
Sdílení při stolování je pevnou součástí asijských i arabských kultur. V Evropě se tento způsob udržuje spíše při výjimečných a slavnostních událostech, a to hlavně u jižních národů. Tam je běžnou praxí, že se doprostřed stolu umístí několik pokrmů – a celé hodiny se pomalu ochutnává, mluví a vybírá. Každý stolovník si zvolí na svůj talíř jen tolik, kolik chce, podle vlastních preferencí. Nejde přitom o přehlídku marnivosti, ale o rituál, který má jasné psychosociální kontury. Lidé jsou si u jednoho stolu blíž.
Sdílení v restauracích: návrat ke kořenům
Foodsharing už dávno není jen záležitostí domácností. Jižní Evropa je protkána podniky, které jsou na sdílený způsob stolování výborně připravené. Ve Španělsku, Itálii, Řecku, Portugalsku i Francii najdete jídla určená k tomu, aby se o ně dělilo více osob – ať už jde o talíře s mořskými plody, grilovanými masy, výběrem sýrů, oliv, uzenin, či o vysokogramážní ryby.
Typickým příkladem je španělská paella. Tu vám v tradiční restauraci vůbec nepřipraví, pokud ji nechce jíst alespoň dvojice. A přiznejme si – kdo by jedl pizzu o samotě? Původně šlo přece o jídlo určené pro celou rodinu.
Některé podniky staví celý svůj koncept výhradně na sdílení. Tapas bary nabízí mozaiku chutí od studených až po teplé varianty, od sladkého po slané – a zároveň vytváří prostor pro interakci. Jídlo se zde stává mediátorem, který stmeluje lidi u jednoho stolu.
Sdílené jídlo jako společenský fenomén
Proč vlastně tolik kultur upřednostňuje sdílení? Odpověď je prostá – jídlo, o které se dělíme, není jen prostředkem výživy, ale také mostem k druhým. Snižuje napětí, otevírá konverzaci a vytváří pocit sounáležitosti. V některých firmách se foodsharing dokonce používá jako psychologický nástroj pro budování týmů nebo jako součást pracovních obědů, kde má pomoci při vyjednávání obchodů.
Pomalejší tempo jídla, společná volba a ochutnávání přirozeně obrušují společenské role. Najednou není rozdíl mezi šéfem a asistentem – u sdíleného jídla si jsou všichni rovni.
Profesorka Greta Defeyterová z Northumbrijské univerzity upozorňuje, že právě tento typ stolování podporuje komunikaci, snižuje izolaci a zlepšuje rodinnou dynamiku. Společné jídlo podle ní „pomáhá dětem osvojit si hodnoty a sociální dovednosti,“ řekla pro Mars.com.
Psychologie sdíleného stolu u dětí
Studie Illinoiské univerzity, která analyzovala přes 182 000 dětí a mladistvých ve věku 2,8 až 17,3 let, prokázala, že pravidelné společné stravování pozitivně ovlivňuje jejich vývoj. Děti, které častěji jedí s rodinou, mají podle výzkumu lepší stravovací návyky, vyšší psychickou odolnost a menší problémy s navazováním vztahů v dospělosti (Mars.com, 2023).
Tato zjištění potvrzuje i diplomová práce z Univerzity Karlovy, která popisuje sdílené vaření a stolování jako prostředek upevňování blízkosti a vytváření intimního prostoru, v němž je jídlo nositelem péče a emoční výměny (Univerzita Karlova, dspace.cuni.cz).
Zajímavý aspekt přináší i výzkumy publikované v Journal of Social and Personal Relationships (2017), kde vědci upozorňují, že právě sdílené jídlo zvyšuje důvěru mezi lidmi a vytváří silnější mezilidské pouto.
Foodsharing navíc zlehčuje naučené postoje. Lidé jsou při sdílení ochotnější ochutnat i pokrmy, které by si jinak neobjednali – a tím si nenápadně rozšiřují chuťový i kulturní horizont.
Začít můžete klidně doma
Ani Češi nezůstávají pozadu. Tapas bary se objevují i u nás a mnoho restaurací je připraveno vyjít vstříc požadavkům na sdílené menu. Pokud o něj požádáte, ochotná obsluha vám často automaticky nabídne více malých talířků a příborů – a jídla určená ke sdílení se stávají běžnou součástí jídelních lístků.
A co doma? Výborným startem může být klasické sýrové fondue. Pravda, vyžaduje speciální sadu na ohřev, ale pokud vy a vaši blízcí patříte mezi milovníky sýrů, nemůžete šlápnout vedle. Používají se sýry jako beufort, gruyère, comté nebo cantal, které se rozpustí, ochutí a zjemní – tradičně třešňovou pálenkou kirsch. Do této horké směsi si pak každý namáčí kousky bílého pečiva.
Zdroje: Autorský text, Foodsystem Change, Mars, Diplomová práce (Univerzita Karlova): „Jídlo jako kulturní a sociální praxe“, Journal of Social and Personal relationships
Foto: Shutterstock (2x)
