Sdílet
V Evropě se veverky jedly po staletí. Středověké kuchařské knihy je zmiňují jako běžnou součást jídelníčku, a to nejen mezi venkovany, ale i ve šlechtických sídlech. Lov drobných zvířat byl součástí tehdejší kuchyně – když nebyla k dispozici vysoká zvěř, přišly na řadu menší úlovky. V Británii i Francii se veverky pekly s bylinkami, dusily ve víně nebo se připravovaly s ovocem. Například v některých francouzských receptech ze 17. století se doporučovalo kombinovat veverčí maso s jablky a ořechy, což mu dodávalo jemně nasládlou chuť.
Oblíbené jídlo panovníků
Ani české země nezůstaly zahanbeny. U nás byla konzumace veverek součástí lovecké kuchyně. I když nikdy nedosáhla takové popularity jako třeba zvěřina z vyšší kategorie. Zejména venkované veverky je považovali za dostupný zdroj masa, který se dal připravit mnoha způsoby. A nešlo jen o prosté vaření v hrnci. Pečená veverka, dušená ve víně nebo podávaná s omáčkou z lesních plodů? To byly recepty, které se objevovaly v kuchyních od středověku až po raný novověk.
Traduje se, že na veverčí maso nedal dopustit ani Císař Rudolf II. Ten byl proslulý nejen svou zálibou v umění, vědě a alchymii, ale i mimořádným gurmánstvím. Jeho kuchaři připravovali jídla, která by dnes vzbudila údiv. A možná i odpor. V kuchařských knihách z jeho doby se objevují postupy na přípravu veverek. Pekly se s ovocem, podlévaly silným vývarem nebo se pekly s pikantní bylinkovou směsí.
Trochu kuře, trochu králík
Veverčí maso bylo běžné i mezi myslivci, lesními dělníky a v některých oblastech mezi prostým lidem. V 17. a 18. století bylo stále součástí lovecké kuchyně, podobně jako bažanti, zajíci nebo divocí holubi. V tehdejších hospodářských příručkách se objevují rady, jak s takovým masem pracovat. Často se doporučovalo vařit ho s kořenovou zeleninou nebo péct s přídavkem bylinek. Jeho chuť pak připomínala kuřecí nebo králičí maso.
Jiná situace pak byla v Americe. Pro první osadníky byla veverka jedním z hlavních zdrojů masa. Kolonisté se museli přizpůsobit divočině a lovili, co bylo k dispozici. V 18. a 19. století se veverky jedly na jihu i na severu Spojených států, a některé pokrmy, jako třeba Brunswick Stew, byly původně vařené právě z jejich masa. Lov veverek byl navíc běžnou dovedností mladých chlapců – často se učili střílet právě na nich.
Odliv z jídelníčků
Z tehdejších kulinárních zvyklostí veverky zmizely až s příchodem moderního zemědělství a rozvojem masného průmyslu. Na přelomu 19. a 20. století se potravinový trh změnil. Maso z hospodářských zvířat se stalo dostupnější, zatímco zvěřina, včetně veverek, začala ustupovat do pozadí. Ve Velké Británii se ještě v 19. století daly veverky běžně koupit na trzích, ale během 20. století se staly spíše raritou.
V USA se však jejich konzumace udržela o něco déle, hlavně v jižních státech a venkovských oblastech. Ještě v polovině 20. století byly recepty na veverčí guláš nebo pečenou veverku součástí loveckých kuchařek. Dnes se už běžně nejedí, ale v některých komunitách se stále objevují jako součást tradiční kuchyně.
