Eidam, synonymum pro českou sýrařskou tradici a stálici domácí kuchyně, se stal středem debaty o transparentnosti a původu potravin. Přestože si Češi eidam spojují s národním dědictvím, praxe některých mlékáren odhaluje znepokojivé skutečnosti. Některé české podniky dovážejí cihly sýra ze zahraničí, které pak pouze nakrájí a opatří označením „CZ“. Tím však spotřebitelé dostávají jen iluzi českého výrobku.

Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové je tento postup legální díky evropské legislativě. „Pokud někdo doveze sýr ze zahraničí, zde jej naplátkuje, může jej označit logem CZ. To ale neodpovídá očekávání spotřebitelů, kteří věří, že produkt pochází kompletně z Česka,“míní prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Jaké jsou hranice označování?

Označení logem „CZ“ je vázáno na pravidla Státní veterinární správy, která připouští tuto praxi jako zákonnou. Ovšem užití symbolů jako „česká potravina“ nebo státní vlajky je přísně regulováno. „Takové označení je možné pouze u produktů, které byly skutečně vyprodukovány na území České republiky,“ zdůrazňuje mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer pro CNN Prima News.

Ne všechny mlékárny však využívají této legislativní skuliny. Společnost Madeta, výrobce Jihočeského eidamu, zdůrazňuje, že jejich produkt pochází výhradně z mléka českých farmářů a je zpracováván v tuzemsku. „Jihočeský eidam vyrábíme z českých surovin a v našich závodech,“ potvrdila mluvčí Madety Marta Faktorová. Tato transparentnost je však spíše výjimkou než pravidlem.

 

Jasné informace

Diskuze o původu potravin se dotýká i širších evropských norem. Potravinářská komora plánuje prosazovat, aby obaly obsahovaly informace nejen o zemi původu surovin, ale také o jednotlivých fázích výroby.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza navrhuje technologické řešení – digitální značení prostřednictvím QR kódů. Spotřebitelé by měli mít možnost jednoduše zjistit, odkud pochází surovina a kde proběhla výroba. Není důvod označovat produkt jako český, pokud se tady pouze nakrájel.

Spotřebitelé tak stojí před výzvou – číst etikety pečlivě a zajímat se o podrobnosti. V době, kdy se původ a kvalita potravin stávají prioritou, by neměla být otázka „odkud pochází můj sýr“ pouze záležitostí legislativy, ale především věcí spotřebitelské odpovědnosti a volby.