Ačkoli je dnes snad tou největší ikonou v oboru, jeho cesta k profesnímu úspěchu nebyla vždy přímá. V dětství pomáhal svým babičkám a tetám při přípravě sladkostí a měl jasnou vizi o své budoucnosti. Přesto jej rodiče přesvědčili, aby se nejprve věnoval gymnáziu a následně profesi učitele. Avšak láska k cukrařině byla nakonec stejně silnější…

Netrvalo totiž dlouho a rozhodl se splnit svůj sen. Vydal se do zahraničí, konkrétně do Anglie, kde získal práci v legendárním obchodním domě Harrods, který je považován za symbol luxusu a elitního cukrářského řemesla. V Harrods strávil sedm let, během nichž nejen že rozvíjel svůj talent, ale stal se i nepostradatelným členem týmu. Právě v této době začal pracovat na zakázkách pro britskou královnu Alžbětu II. Jak přiznává, tato zkušenost ho formovala, ale zůstalo v něm něco, co mu tuto etapu jeho života znepříjemnilo.

„Utekl jeden celý týden, měl jsem na starosti přípravu odpoledního čaje, výrobu vdolků, kterým se v Anglii říká scones. A tu brigádu jsem skončil v momentě, kdy jsem zjistil, že ona je nebaští, ale že je dává těm svým velšským corgi. Že jim to drobí,“ vzpomínal Josef Maršálek v Shoe Jana Krause. Tento zážitek byl pro něj šokem, a přestože měl i nadále velký respekt k monarchii a jejím zvykům, rozhodl se pro změnu.

„Já jsem absolutně pro zvířata, ale čeho je moc, toho je příliš,“ dodal. Do Harrods ale i tak přinesl revoluci – inovoval tradiční britské recepty a formoval nové trendy, jako byly americké whoopie pies, éclair nebo cake pops. Tyto novinky zaujaly nejen zákazníky, ale i odborníky, a díky jeho iniciativě se tržby v Harrods v oblasti cukrářských výrobků výrazně zvýšily.

Letem světem

Po sedmi letech se rozhodl změnit směr a přijmout nabídku na práci v Indii. Zde strávil další rok, během něhož se seznámil s novými surovinami a kulinářskými tradicemi. Nakonec však upustil od tohoto života a vrátil se zpět do České republiky, kde se připojil k projektu CakeShop Prague, kde se dnes podílí na vytváření výjimečných sladkostí, které jsou nejenom estetické, ale i plné inovace a umění. „Nabízíme osobnost i osobní přístup. My nejsme velkovýrobna, s dorty si hrajeme, máme na to čas, což hodně cukrářů nemá,“ říká o filozofii své práce dnes.

Pro Josefa Maršálka bylo vždy klíčové nejenom péct, ale přinášet něco nového, něco, co by posunulo hranice cukrářského řemesla. Proto se neustále vzdělával, cestoval, a především se nebál vybočit ze zavedených cest, i když to znamenalo vzdát se někdy lukrativních pracovních pozic, jak tomu bylo v případě jeho rozhodnutí opustit Harrods. Výsledkem jeho úsilí je dnes nejen úspěšný projekt v České republice, ale také obdiv mnoha kolegů a zákazníků, kteří oceňují nejen jeho sladkosti, ale i jeho osobní přístup, který je pro něj, jak sám říká, klíčový …