Sdílet
Možná si myslíte, že většina partnerských hádek vzniká kvůli neuklizenému bytu, penězům nebo dětem. Ale podle výzkumů je realita mnohem prozaičtější – a zároveň překvapivější. Téměř čtyři z deseti hádek mají svůj původ u stolu. Průzkum agentury OnePoll ukázal, že průměrný pár se kvůli jídlu pohádá až 156krát ročně, nejčastěji o tom, co se bude vařit nebo kam se půjde na večeři. Další analýza došla k podobnému závěru: 37 procent párů označilo právě téma jídla za nejčastější spouštěč konfliktů.
Jenže za tím, co se na první pohled jeví jako banální domácí neshoda, se skrývá hlubší příběh. Věda dnes ví, že hádky často nezačínají v našich slovech, ale v krvi. Ovlivňuje je totiž to, jak jíme – kolik máme energie, jak kolísá naše hladina cukru, jaké tuky konzumujeme i zda tělu dodáváme dostatek omega-3 mastných kyselin. Zní to možná přehnaně, ale výzkumy jsou v tomto směru překvapivě jasné.
Hlad zkracuje trpělivost a oslabuje sebekontrolu
Slovo hangry (kombinace „hungry“ a „angry“) je pojem, se kterým seriózně pracují i psychologové. Studie publikovaná v časopise PLOS ONE ukázala, že lidé s vyšším pocitem hladu hlásili výrazně větší podrážděnost a zlost než ti, kteří byli najedení.
A hlad se neprojevuje jen na náladě, ale i na míře sebekontroly. Tým profesora Brada J. Bushmana z Ohio State University to ověřil v originálním experimentu: po dobu tří týdnů měřilo více než sto manželských párů dvakrát denně hladinu glukózy v krvi. Každý z účastníků zároveň dostal panenku, která symbolizovala jeho partnera, a měl vyjádřit míru zlosti tím, že do ní zapíchne tolik špendlíků, kolik jich odpovídá jeho náladě – maximálně jich mohl použít 51. Tento test tzv. symbolické agrese je běžnou součástí psychologických studií a neznamená nic jiného než standardizovaný způsob měření podráždění. Výsledek byl jasný: čím nižší hladinu glukózy účastníci měli, tím více „špendlíků“ partnerovi přidělili.
Laicky řečeno – pokud se hádáte nalačno, pravděpodobnost, že emoce explodují, dramaticky stoupá. Mozek bez dostatku energie prostě hůře zvládá impulzy a slabší je i naše schopnost ustoupit nebo naslouchat.
Tuky „na nervy“
Zatímco hlad a cukr v krvi ovlivňují krátkodobé emoce, tuky zasahují do našeho chování spíš dlouhodobě. Studie z Kalifornské univerzity vedená Beatrice Golombovou ukázala, že vyšší příjem průmyslově ztužených transmastných kyselin byl spojen s větší impulzivitou a agresivním chováním – a to i po zohlednění věku, pohlaví či vzdělání. Tyto tuky totiž ovlivňují hladiny serotoninu – klíčového neurotransmiteru pro naši náladu – a mohou tak měnit i to, jak reagujeme na stres.
Je ovšem důležité dodat, že ne všechny trans tuky jsou škodlivé. Ty, které se přirozeně vyskytují v mléce a mase přežvýkavců, nejsou s negativními účinky v běžných dávkách spojovány. Problémem jsou především průmyslově vyráběné transmastné kyseliny, které vznikají při částečném ztužování rostlinných olejů. I proto je Evropská unie od roku 2021 výrazně omezila – jejich obsah nesmí podle Nařízení Komise (EU) 2019/649 přesáhnout 2 gramy na 100 gramů tuku.
Omega-3: nenápadný klíč k většímu klidu
Na opačném konci stojí omega-3 mastné kyseliny, které působí téměř jako opak zmíněných trans tuků. Jsou základním stavebním materiálem mozkových buněk a zásadně ovlivňují, jak efektivně mezi nimi probíhá komunikace. Když jich má tělo dostatek, reagujeme na stres klidněji a zvládáme konflikty s větší rozvahou. Pokud však omega-3 dlouhodobě chybí, nervy se tenčí rychleji a i drobnosti mohou spustit přehnanou reakci.
Velká meta-analýza 28 randomizovaných studií, která zahrnovala téměř čtyři tisíce účastníků, ukázala, že doplnění omega-3 mastných kyselin může výrazně snížit projevy agresivního chování. Slavný experiment provedený v britských věznicích dokonce prokázal, že kombinace vitamínů, minerálních látek a omega-3 vedla ke znatelnému poklesu násilných incidentů.
Možná to zní zvláštně, ale naše nálada, schopnost empatie i to, jak reagujeme na partnera, jsou ovlivněny tím, co jíme. Hlad snižuje sebekontrolu, kolísání cukru oslabuje naše brzdy, složení tuků může ovlivnit impulzivitu a nedostatek omega-3 zvyšuje náchylnost ke konfliktům. To všechno dohromady vytváří prostředí, ve kterém i malá jiskra snadno zažehne hádku.
