Sdílet
Advent je časem příprav, očekávání a dobrého jídla. Je to však také období, kdy běžné domácnosti spotřebovávají více potravin, než během většiny roku, a kdy objem odpadu roste.
Právě proto stále častěji zaznívají varovné, byť realistické hlasy výživového a potravinářského sektoru. „Udržitelnost a ohleduplnost jsou důležité, ale musí být vyvážené s ekonomickou realitou,“ upozorňuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Adventní nálada a smysluplná kuchyně
Začátkem prosince se české domácnosti pomalu převlékají do světýlek, dřeva, vůní koření a prvních receptů na cukroví. Advent je tichý i hlučný zároveň, tichý svým očekáváním, hlučný vůní mikulášských trhů, svařáku, a čerstvých chlebíčků na firemních večírcích.
V této směsi rituálů se rodí otázka, kterou v posledních letech pokládají i samotní výrobci potravin: Jak jíst a nakupovat tak, aby naše adventní hojnost neznamenala zbytečné plýtvání?
Význam udržitelné spotřeby se zvyšuje nejen kvůli klimatickým tématům, ale také kvůli jednoduché realitě domácností. Energie zdražují, ceny surovin také, letos zejména vajec, ale i másla, a o Vánocích máme tendenci překlopit se k plýtvání rychleji než v jiná období.
Adventní příprava je proto skvělým momentem zpomalit, znovu promyslet rodinné zvyky a naučit se pracovat s potravinami tak, aby nesly kvalitu, ne přebytek.
Jiný nákup potravin: Co volit a proč
Předvánoční nákupy často znamenají košíky plné surovin, z nichž se ale poloviny dotkneme třeba jen jednou a zbytek nespotřebujeme, nebo dokonce vyhodíme. A právě tady začíná udržitelnost, nejen tedy u bambusového příboru nebo „eko“ nápisu na obalu, ale u uvážení, co skutečně sníme. Lokální výrobci zažívají v adventu silnou sezónu, ale zároveň i velký tlak.
„Diskuze o udržitelnosti a klimatických změnách v potravinářství probíhá velmi intenzivně, jak na české úrovni, tak na evropské,“ řekla Dana Večeřová a dodala: „Ale nesmí to být na úkor konkurenceschopnosti, ta se v dokumentech EU poslední dobou zmiňuje velmi často.“ Její slova vystihují podstatu: Odpovědné nákupy nejsou jen o ekologii, ale také o tom, abychom podporovali tuzemské producenty, kteří si nemohou dovolit zbytečně nákladné a neefektivní trendy.
Co to tedy znamená v praxi? Česká jablka místo dovozových, domácí med od včelaře, klobásy z farmy v kraji, kam jezdíte na výlety. Také se vyplatí přemýšlet o obalech, protože mnoho menších výrobců dnes nabízí možnost vrátit sklenice, využívá recyklované materiály nebo povzbuzuje zákazníky, aby si donesli vlastní nádoby.
Domácí kuchyně bez plýtvání
Plýtvání je největší adventní strašák. Jak uvádí Asociace soukromého zemědělství ČR, „na plýtvání jídlem a potravinovém odpadu mají největší podíl domácnosti“. Přitom právě doma máme největší šanci situaci změnit. Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá z dat Ministerstva životního prostředí.
Základním trikem je správné plánování, nejen jídel, ale i času. Kdo ví, že bude 20. prosince péct tři plechy cukroví, ten si nemusí kupovat neúměrné zásoby másla pro případy náhlé změny rozhodnutí. Zbytky se navíc dají využít mnohem kreativněji, než jsme zvyklí. Starší chléb se dá proměnit ve skvělý slaný pudink, tvrdší ovoce na kompot nebo domácí granolu, z vyřezaných kousků zeleniny vznikne vývar. Adventní kuchyň je totiž i o vůni, o domácím teple a o tom, že dobré jídlo nevzniká pokaždé z nových surovin, ale často z chytrého dotvoření toho, co máme.
Servírování a estetika – letos jinak
České Vánoce bývají vizuální, krásné. Bohaté talíře cukroví, slavnostní tabule, ozdoby, světla, porcelán po babičce. Estetika se dá ale spojit s udržitelností, aniž by se člověk vzdal krásy. Mnoho domácností se například vrací k přírodním dekoracím, jako jsou sušené pomeranče (lze použít ty, které již nejsou vhodné ke konzumaci), ořechové skořápky, kousky dřeva, větvičky ze zahrady. Tyto doplňky mohou mnohdy vypadat lépe než plastové svícny.
Servírování je přitom zásadní i u potravin. Menší porce na menším talíři vypadají lépe, zabraňují plýtvání a hosty vedou k tomu, aby si přidali jen to, co skutečně chtějí. Na rodinné oslavy se také hodí domluvit tzv. rolování jídel každý přinese jeden chod, který má promyšlený, a nemusí se chystat pět chodů najednou.
Udržitelný advent tedy není o zákazu smaženého kapra ani o tom, že bychom museli celé Vánoce přežít na luštěninách. Je to spíš cesta k uvědomění, že jídlo má příběh. Že má původ, někdo na něj vynaložil námahu, má energii a cenu a že je škoda, pokud jeho část skončí v koši.
Advent je období, kdy si můžeme dopřát, ale také chvíle, kdy si můžeme víc uvědomit, odkud naše potraviny pocházejí a jaký svět jejich volbou podporujeme. Odpovědně jíst totiž neznamená omezovat se, ale dávat Vánočním rituálům hlubší smysl.
