Sdílet
Stačí se rozhlédnout v běžném supermarketu nebo prolistovat aplikaci online prodejce potravin. Je zřejmé, že bio se stalo integrální součástí moderního životního stylu a nejnovější data jasně ukazují, že český spotřebitel zásadně mění své priority. Už nám nejde jen o nejnižší cenovku, ale stále častěji vědomě pátráme po původu, složení a etickém rozměru toho, co každý den servírujeme své rodině.
Podle čerstvých údajů Ministerstva zemědělství, zažil trh s biopotravinami v uplynulém roce další významný milník, který potvrzuje vyspělost českého trhu. Celkový obrat českých subjektů v tomto sektoru, včetně dynamicky rostoucího exportu, se vyšplhal na úctyhodných 13,27 miliardy korun. Pro srovnání, ještě o rok dříve se tato částka pohybovala kolem 11,76 miliardy. Tento nárůst není jen suchým statistickým údajem v ministerské tabulce, je to silná výpověď o tom, že česká domácnost dozrává a transformuje své nákupní zvyklosti. Investice do kvality se pro nás stává standardem, nikoliv luxusem pro vyvolené či krátkodobou módou.
Peněženka jako nástroj vědomé změny
Možná si kladete otázku, jak moc se tato makroekonomická čísla dotýkají právě vašeho běžného dne. Odpověď najdeme v průměrné roční útratě na jednoho obyvatele. Zatímco v roce 2023 jsme za biopotraviny utratili průměrně 680 korun, loni už to bylo 780 korun. Na první pohled se to může zdát jako drobný posun v řádu stokorun, ale v celkovém součtu jde o masivní pohyb kapitálu směrem k udržitelnému zemědělství a šetrnému zpracování. Podíl biopotravin na celkové spotřebě jídla a nápojů u nás vzrostl na 1,87 procenta. Ačkoliv se stále pohybujeme v jednotkách procent a v přímém porovnání s Rakouskem či Dánskem jsme spíše na začátku cesty, tempo růstu je fascinující a dává tušit velký potenciál do budoucna.
Odborníci z České technologické platformy pro ekologické zemědělství potvrzují, že zájem o bio produkty u nás roste trojnásobným tempem oproti běžným, konvenčním potravinám. To je fenomén, který již nelze ignorovat v žádném obchodním plánu. Zákazník totiž přestal vnímat bio jako ideologii nebo politické gesto. Začal ho vnímat jako hmatatelný funkční benefit. Když si dnes kupujeme bio kávu nebo čaj, neděláte to jen kvůli abstraktní záchraně planety, ale především kvůli své vlastní chuti, prožitku a dlouhodobému zdraví. Chceme produkt, který nebyl ošetřen syntetickými pesticidy, který rostl v živé půdě a který si díky tomu zachoval svou přirozenou aromatickou integritu a nutriční hodnotu.
Co vlastně končí v našich košících?
Detailní analýza nákupního chování odhaluje velmi zajímavý trend: naše cesta k biu nevede skrze exotické suroviny nebo superpotraviny z druhého konce světa, ale přes naprosto každodenní, praktické položky. Největší segment, tvořící 34 procent celého trhu, představují káva, čaje, doplňky stravy a hotové pokrmy včetně dětské výživy. Právě u nejmenších strávníků jsme jako rodiče nejvíce nekompromisní. Dětská výživa v bio kvalitě je dnes pro mnoho českých rodin naprostou samozřejmostí, první volbou, o které se nediskutuje. Je to logické – u dětí chceme eliminovat jakoukoli chemickou zátěž hned od prvních lžiček.
Hned v těsném závěsu se drží čerstvé ovoce a zelenina s 24 procenty trhu. Tady je motivace spotřebitele zcela jasná – chuť a vědomí, že konzumujeme plodiny, které dostaly šanci dozrát v přirozeném tempu bez urychlovacích koktejlů. Třetím pilířem jsou pak mléko a mléčné výrobky, které tvoří 15 procent trhu. Jogurt, sýr nebo poctivá sklenice mléka v bio kvalitě jsou pro mnohé vstupní branou do světa ekologického zemědělství, protože rozdíl v chuti a konzistenci je zde často nejvíce patrný. Ukazuje se, že český spotřebitel je velmi pragmatický a bio kupuje tam, kde to dává největší smysl pro jeho zdraví a chuťové pohárky.
Online nákupy na vzestupu
Změnila se i architektura míst, kde své peníze za kvalitu utrácíme. Dominantním hráčem zůstává klasický maloobchod, tedy velké obchodní řetězce. Ty velmi rychle pochopily sílu nastupujícího trendu a výrazně rozšířily své privátní bio značky, čímž tyto produkty zpřístupnily širokým vrstvám obyvatel. Velmi silným a progresivním hráčem se však stal online prodej potravin. E-shopy dnes tvoří čtvrtinu celého trhu s biem, s obratem přesahujícím 2 miliardy korun. Je to přirozený vývoj – lidé, kteří vyhledávají prémiovou kvalitu a zajímají se o složení, si často velmi váží i svého času a oceňují široký výběr, který kamenná prodejna na rohu zkrátka z kapacitních důvodů nemůže nabídnout. Virtuální regály jsou v tomto směru nekonečné a umožňují snadné srovnání parametrů.
Překvapivě silnou pozici si drží také drogerie, kam si lidé navykli chodit nejen pro kosmetiku, ale právě pro vitaminy, zdravé svačiny nebo bio čaje. Tyto prodejny si ukrojily pětinu trhu a staly se důležitým kontaktním bodem pro zákazníky, kteří dbají o celkový životní styl. Naopak specializované bioprodejny s osmi procenty trhu dnes hrají spíše roli míst pro fajnšmekry nebo lidi hledající velmi specifické produkty, které v masové distribuci nenajdou. Tento mix prodejních kanálů ukazuje, že bio už není uzavřenou bublinou, ale pevnou součástí našeho každodenního pohybu v komerčním prostoru.
Paradox českého stolu a cizích polí
Navzdory všem pozitivním číslům však existuje jedna oblast, kde český bio příběh stále trochu naráží na své limity. Je to oblast, o které je dobré vědět a mluvit. Přestože naše chuť nakupovat bio roste, plných 69 procent spotřebovaných biopotravin k nám stále putuje ze zahraničí. Je to poněkud paradoxní situace: máme hlad po kvalitě, máme rostoucí poptávku, ale značná část produktů v našem košíku nese stopu dlouhé přepravy přes půl Evropy. Tuzemský producent často naráží na bariéry v logistice, zpracovatelských kapacitách nebo cenovém tlaku zahraniční konkurence, která těží z větších objemů produkce.
Naším společným úkolem, ať už jako uvědomělých spotřebitelů, tak i v rámci státní podpory, je tento poměr změnit. Cílem by mělo být, aby ono bio jablko, jogurt nebo hovězí steak nebyly jen ekologické, ale také lokální. Právě zde leží největší potenciál pro další dekádu – propojit nadšeného českého zákazníka s poctivým českým ekofarmářem. Na konci roku 2024 bylo u nás registrováno 980 výrobců biopotravin, což je jen mírný nárůst oproti předchozím letům. Jejich obrat sice roste, ale k opravdové „bio revoluci“ na polích budeme potřebovat více zpracovatelských závodů, které dokáží surovinu z farmy přetvořit v produkt připravený pro pulty supermarketů.
Mezistanice, nikoliv strop
Když se podíváme na celkový obrázek, dnešních 13,27 miliardy korun v bio byznysu není konečným cílem, ale spíše důležitou mezistanicí. Sektor, který byl kdysi vysmíván jako okrajová záležitost, je dnes sebevědomým odvětvím s jasnou strukturou a stabilním růstem. Budoucí vývoj bude záviset na tom, zda se podaří odstranit zbývající bariéry. Odborníci mluví o nutnosti zjednodušit byrokracii pro malé pěstitele, zefektivnit spolupráci s obchodními řetězci a hlavně neustále posilovat důvěru nás, koncových zákazníků, v systém značení českých biopotravin.
My, jako spotřebitelé, držíme v rukou tu nejsilnější kartu. Každým nákupem, každou volbou v obchodě přímo rozhodujeme o tom, jak bude vypadat česká krajina a co budeme v budoucnu jíst. Bio už dávno není o nálepkách, je to návrat k selskému rozumu, k respektu k půdě a k vlastnímu tělu, ovšem v moderním, komfortním balení 21. století. A to je pro náš trh, naše zdraví i naši zemi zpráva, která je víc než jen výživná. Je to příslib udržitelnější a chutnější budoucnosti.
