Sdílet
Svátek Zjevení Páně, lidově Tři králové, připadá na 6. leden a v křesťanském výkladu připomíná především příchod mudrců k Ježíši, tedy „zjevení“ Krista světu. Přesné vymezení smyslu svátku a jeho odlišné akcenty v západní a východní tradici shrnuje Encyclopaedia Britannica. To je důležitý startovní bod, protože právě pevné datum v kalendáři dává vzniknout pevné tradici na stole: když je svátek každý rok stejný, i recept má šanci zakořenit a stát se rituálem, nikoli jen náhodnou sladkostí.
V českém prostředí se dnes Epifanie v běžné domácnosti nejčastěji projeví až symbolicky, a to koledou a nápisem K+M+B. Přitom starší etnografické texty a regionální doklady ukazují, že tříkrálová obchůzka a její formy byly v minulosti poměrně pestré. Národní ústav lidové kultury zpřístupňuje digitalizované ročníky časopisu Český lid, kde lze dohledat například text „Tři králové ve Slezsku“. Nejde o kuchařku v moderním smyslu, ale o připomínku, že Tři králové patřili do živého zimního obyčejového cyklu a nebyli jen administrativním „koncem Vánoc“.
Francie a galette des rois: listové těsto, mandle a jedna malá věc, která rozhoduje
Kdyby se mělo ukázat, jak vypadá svátek, který se v moderní době udržel skrze cukrárnu, Francie je učebnicový příklad. Galette des rois je tříkrálový koláč z listového těsta plněný mandlovým krémem frangipane a klíčový detail není ani máslo, ani mandle, ale „fève“, tedy drobný předmět zapečený dovnitř. Ten, kdo jej ve své porci najde, je korunován králem či královnou dne. Francouzský portál France.fr tradici popisuje přímočaře a s důrazem na to, že se koláč jí právě 6. ledna a že společným jmenovatelem variant je právě skrytá fève.
Zajímavé je, že tahle tradice není jen roztomilý folklor, ale také společenská hra, která z koláče dělá událost. Nejde o to „dát si něco sladkého“, ale o to sdílet rituál: krájí se, rozdává, někdo má štěstí, někdo si nasadí papírovou korunu a na chvíli se stane hlavní postavou stolu. To je přesně ten typ drobné „inscenace“, který moderní gastronomie často hledá v zážitkovosti, a tady ho má v receptu zabudovaný už po staletí.
Odkud se vzal princip „krále dne“ a proč se do koláče schovává překvapení
Když se řekne „fazole v koláči“, zní to přinejmenším zvlýštně, ale jde o motiv, který se v Evropě opakuje v různých obměnách a v různých svátečních kontextech. V americkém prostředí se tato linka propojuje i s tradicí „king cake“ v období karnevalu a Mardi Gras, přičemž Smithsonian Magazine v textu „The King of Cakes at Mardi Gras“ připomíná evropské kořeny zvyku a jeho rozšíření v Novém světě.
Španělsko: roscón de Reyes jako sladký středobod dne, kdy nosí dárky Tři králové
Ve Španělsku jsou Reyes Magos pro mnoho rodin tím, čím je u nás Ježíšek, a 6. leden je vyvrcholením svátků. Tradici roscón de Reyes, včetně toho, že se v koláči ukrývá figurka a někdy i fazole, popisuje oficiální španělský turistický newsroom v textu „Three Kings Day in Spain 2024“. Tady už nejde jen o symbolický „konec Vánoc“, ale o den, kdy se rodiny schází, rozbalují dárky a sladké pečivo funguje jako kulinární pečeť celé události.
Jak se slaví Tři králové v Česku
V českých zemích patří svátek Tří králů k zimnímu obyčejovému cyklu a tradičně uzavírá vánoční období. Jeho podoba se historicky soustředila spíše na rituál než na jídlo. Základním prvkem byla tříkrálová kolední obchůzka, při níž skupiny chlapců převlečených za tři biblické mudrce obcházely domy, zpívaly koledy a přály hospodářům zdraví, úrodu a ochranu domu. Za to dostávaly drobné dary, nejčastěji pečivo, sušené ovoce, ořechy nebo mince.
Nejviditelnější stopou svátku je dodnes nápis K+M+B psaný křídou nad dveře, který měl ochrannou funkci a symbolicky zajišťoval dům pro nadcházející rok. Ačkoli se písmena tradičně vykládají jako iniciály Kašpara, Melichara a Baltazara, v liturgickém výkladu odkazují k latinskému požehnání „Christus mansionem benedicat“.
