Legenda říká, že za objevem stojí princ Liu An. Při pokusech se sójovým mlékem mu prý vznikla hmota podobná tvarohu – a zrodilo se tofu. Odtud už to šlo rychle. Nejprve se zabydlelo v Číně, pak v Japonsku, Koreji i jihovýchodní Asii. Pro buddhisty i vegetariány se stalo základem kuchyně. Do Evropy dorazilo až o mnoho století později, a to hlavně díky alternativním směrům ve stravování. Dnes už ho ale najdete v každém supermarketu.
Výživová stránka tofu: co mu prospívá a co mu kazí pověst
Tofu se do povědomí dostalo hlavně díky bílkovinám. A je fér říct – nejde o ledajaký zdroj. Na rozdíl od většiny rostlinných potravin totiž obsahuje všech devět esenciálních aminokyselin. To je zhruba deset gramů proteinu, málo tuku a něco kolem osmdesáti kalorií. Není to žádná kalorická bomba. Pokud je vyrobeno s vápenatými solemi, přidává navíc vápník. A k tomu železo a hořčík. I proto ho spousta kardiologů doporučuje lidem, kteří chtějí hlídat srdce a cévy.
Jenže – a tady je háček – sója má i druhou stránku. Obsahuje izoflavony, látky podobné estrogenu. U žen po menopauze to bývá plus, protože mírní návaly horka a prospívají kostem. U mužů nebo u dětí ale dlouhodobé účinky nejsou úplně jasné. Pravda je, že vědecká data se liší. Proto i FDA nebo EFSA doporučuje střídmou konzumaci.
Klinické studie v Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism navíc ukázaly, že větší dávky sóji mohou snižovat účinnost léků na hypotyreózu. Lékaři proto radí jednoduché pravidlo: prášek na štítnou žlázu nejdřív, tofu až pár hodin potom.
Kritickým tématem je i environmentální stopa. Sója patří mezi plodiny spojované s odlesňováním Amazonie. Je však třeba dodat, že více než 75 % světové sóji slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata, nikoli přímo pro lidskou výživu. Přesto stojí za to zajímat se o původ produktu a volit tofu z certifikované evropské sóji.
Spotřebitelský pohled: co říká SZPI
V Česku má tofu pod dohledem Státní zemědělská a potravinářská inspekce. A inspektoři už několikrát upozornili, že ne všechno, co se na obalu tváří jako kvalitní, takové opravdu je. V roce 2023 třeba zjistili, že některé výrobky označené jako „s vysokým obsahem bílkovin“ měly proteinu méně, než slibovala etiketa. Proto sami doporučují jednoduché pravidlo: čtěte složení. Poctivé tofu má obsahovat v podstatě jen sójové boby, vodu a srážedlo. Pokud je na seznamu hromada aditiv a ochucovadel, nejde o tradiční produkt, ale o průmyslovou napodobeninu.
Tofu v kuchyni: od polévek po dezerty
Navzdory debatám kolem sóji je tofu skvělou surovinou pro kulinární experimenty. Nasaje chuť marinád, koření a omáček. V Asii se používá v polévkách miso, smaží se s rýžovými nudlemi, ale i frituje do křupavých kostek. Stále populárnější je i sladké využití: hedvábné tofu se hodí do čokoládových mousse, ovocných dezertů či cheesecaků bez vajec.