Sdílet
„Naše střeva jsou živé a nesmírně citlivé orgány, které rozhodují o tom, co se do našeho těla vůbec dostane,“ vysvětluje Rudolf Pohl, zakladatel projektu JakJíst.cz. „Pokud je střevní bariéra narušená, začnou do krevního oběhu pronikat látky, které tam nemají co dělat. Imunitní systém na ně reaguje zánětem, a ten se postupně rozšíří do celého těla.“
Takzvané propustné střevo (anglicky leaky gut) je stav, kdy se ochranná výstelka střevní stěny „rozvolní“. Tím ztrácí schopnost filtrovat, co do těla pustí a co zadrží. Do krevního oběhu se tak dostávají nejen živiny, ale i bakterie, toxiny nebo částečně natrávené bílkoviny. Tělo to vyhodnotí jako útok a spustí obrannou reakci.
„Problém je, že pokud tento stav trvá dlouhodobě, může přejít v chronický zánět,“ upozorňuje Pohl. „A ten pak stojí za celou řadou nemocí – od autoimunitních poruch přes akné či ekzémy až po migrény nebo deprese. Mnoho lidí roky řeší různé potíže, aniž by tušili, že jejich původ je právě ve střevech.“
Daň za dnešní životní styl
Na vině nejsou jen geny nebo smůla, ale i způsob, jakým dnes žijeme, jak se přepínáme a přetěžujeme. „Naše tělo je přetížené, a to nejen jídlem, ale i tím, jak žijeme. Potřebuje odlehčit a dostat šanci se samo zregenerovat,“ říká Pohl.
Nejvíc si přitom škodíme průmyslově zpracovanými potravinami, nadbytečným přijímáním cukru, alkoholu, ale i antibiotik a chemikálií z prostředí. Střevní výstelka je jako jemná látka. Když ji neustále dráždíme, začne se trhat. Tělo pak potřebuje čas a klid, aby se mohlo samo opravit.
Základem je podle něj dát střevům „dovolenou“ – tedy omezit problematické potraviny, jako jsou výrobky s vysokým obsahem lepku, nadbytek mléčných výrobků, rafinovaný cukr nebo alkohol. „Stačí jeden až dva měsíce poctivého režimu a většina lidí pozná rozdíl. Zmizí nadýmání, zlepší se pleť i energie,“ dodává.
Obnova střevní bariéry neznamená hladovku, ale chytré volby. Kostní vývar je podle Pohla doslova „první pomocí“. Obsahuje totiž kolagen, glycin a glutamin – látky, které podporují hojení sliznic. Z jídelníčku by neměla mizet ani zelenina, kvalitní tuky a fermentované potraviny. Právě ty přirozeně posilují mikrobiom, tedy společenství bakterií, které tvoří základ našeho imunitního systému.
„Přátelské bakterie jsou pro naše tělo naprosto klíčové,“ vysvětluje výživový poradce. „Proto je důležité jíst pestře, trávit čas venku, mít kontakt se zvířaty – a nebát se trochu špíny. Sterilní prostředí naší imunitě příliš neprospívá,“ dodává odborník.
Podle Rudolfa Pohla se zdravé střevo nevybuduje přes noc, a už vůbec ne pomocí „zázračného doplňku“. „Doplňky stravy mohou pomoci, ale bez změny přístupu je to jako opravovat střechu, když teče ze základů,“ říká obrazně. Skutečné uzdravení podle něj spočívá ve změně návyků, v trpělivosti a v návratu k jednoduchosti.
Zdraví nezačíná v lékárně, ale v kuchyni. K lepšímu trávení i psychické pohodě vede pochopení vlastního těla. Když lidé pochopí, jak funguje jejich organismus, přestanou se bát jídla. A to je moment, kdy začíná skutečné uzdravování.
