Sdílet
Brioška vznikla z touhy povýšit chléb na slavnostní jídlo. A to doslova – první recepty pocházejí z 15. století z oblasti Normandie, kde se do běžného těsta začalo přidávat víc tuku, vajec a mléka. Důvod byl prozaický: hospodyně chtěly zužitkovat přebytečné máslo, ale výsledek byl revoluční. Na rozdíl od tehdejšího tvrdého chleba byla brioška vláčná, jemná a voňavá.
Podle záznamů francouzského historika Jean-Françoise Parota se název brioche začal běžně používat kolem roku 1404. V 17. století už byla běžnou součástí měšťanských oslav a svateb. Nejznámější legendu s ní ale spojuje Rousseau – ve svých Vyznáních (1766) zapsal větu „Ať jedí briošku“, údajně pronesenou jistou princeznou, nikoliv Marií Antoinettou, jak se dnes mylně uvádí.
Složení? Jednoduché. Výsledek? Vzácný
Brioška je postavená na bohatém kynutém těstu. Obsahuje velké množství másla – obvykle kolem 40 % hmotnosti mouky, vejce, mléko, droždí, sůl a špetku cukru. Těsto se zadělává dlouze a pečlivě, často se několikrát chladí a překládá. Výsledkem je jemná, vláčná struktura se zlatou kůrkou a elastickou střídou.
Existují různé varianty: tradiční brioche à tête, pečená ve vroubkované formě s kuličkou těsta navrch, nebo podlouhlá brioche de Nanterre, typická pro pařížské pekařství. V moderní gastronomii se brioška uplatňuje i jako luxusní burgerová bulka nebo základ pro francouzský toast (pain perdu).
Proč právě 14. května?
Tento den byl oficiálně ustanoven značkou St Pierre, výrobcem francouzského pečiva, který si kladl za cíl zvýšit povědomí o briošce ve světě. Podle nich je květen ideální čas, kdy má být pečení stále ještě příjemné, ale zároveň už si lidé chtějí dopřát něco lehčího a slavnostnějšího. Z iniciativy se stal trend: hashtag #NationalBriocheDay každoročně zaplavují fotky domácích výtvorů i výloh evropských pekařství.
Není brioška jako brioška
Na rozdíl od sladkých máslových housek, které najdete v některých supermarketech, má pravá francouzská brioška specifické znaky: jemně taženou strukturu, minimální drobivost a především chuť po másle, nikoliv po cukru. Ta nejlepší se dá jíst samotná, bez marmelády. Anebo, jak říkají Francouzi, se žlutým máslem…
Zdroj: Autorský text, St Pierre Bakery, Anydayguide, The Food Timeline – History of Brioche
