Sdílet
Food-trendy na sociálních sítích se předhánějí o naši pozornost. Autoři, influenceři i amatérští kuchaři často bojují spíš o lajky než o chuť. Výsledkem jsou videa a reels, která baví, ale nutričně často nestojí za mnoho. Příkladem jsou fenomény jako „butter board“, „girl dinner“ nebo „unicorn latte“ – pokrmy, které vypadají skvěle na kameře, ale v běžném jídelníčku působí spíš jako nápad pro víkendový experiment.
Podle studie Gen Z Food Trends 2025 využívá už 70 % lidí sociální sítě k objevování nových jídel. Dřív jsme recepty dědili po babičkách nebo listovali Sandtnerovou, dnes je hledáme v algoritmu TikToku. A ten neodměňuje chuť, ale pozornost.
Kultura feedu: nejdřív vyfotit, pak sníst
„Když jídlo nejdřív fotíme a až potom jíme, začíná se měnit i to, proč ho vůbec děláme,“ poznamenává gastroanalytik Tomáš Čapek z projektu Food Influence.
Restaurace a značky na to reagují. Menu se přizpůsobují vizuální přitažlivosti – barvám, texturám a kontrastům, které fungují na displeji. Z pohledu marketingu jde o přirozenou reakci na poptávku, z pohledu výživy ale o posun, který může zkreslovat naše vnímání „skutečně dobrého“ jídla.
Portál Food Institute v roce 2024 zjistil, že 36 % uživatelů TikToku si objednalo jídlo poté, co ho viděli ve videu. Jídlo tak přestává být jen potravou – stává se produktem digitální inspirace.
Bizár jako novodobá ingredience
Sociální sítě odměňují extrém. Bizarní, přehnané nebo barevně dokonalé kombinace se sdílejí víc než běžná domácí večeře. A tak se z pokrmů, které mají překvapit, stává nový standard atraktivity.
„Na sítích se prosazuje cokoliv, co vybočuje – čím větší kontrast, tím lepší výkon,“ potvrzuje mediální expertka Jana Dostálová. „Recept, který chutná dobře, ale vypadá normálně, už nemá šanci.“
Tento tlak deformuje i reálné stravování – domácí kuchaři se snaží napodobit virální recepty, které často neodpovídají běžným výživovým zásadám.
Pozitivní i stinné stránky
Sociální sítě dokázaly, že jídlo může spojovat lidi napříč kulturami. Naučily nás experimentovat, vařit pestřeji a nebát se nových surovin. Díky nim jsme objevili svět fermentací, asijských omáček i rostlinných alternativ.
Ale druhá strana mince je přetlak vizuální dokonalosti. Psychologické studie upozorňují, že nadměrná konzumace „food contentu“ může posilovat nespokojenost s vlastním tělem a podporovat poruchy příjmu potravy. K tomu přidejme fakt, že virální jídla bývají často kalorická, jednostranná a nutričně nevyvážená.
Instagram a TikTok už dávno nejsou jen místem pro selfie a tanec. Staly se kulinárním plátnem, kde jídlo přestává být jídlem – stává se vizuálním symbolem, statusem a někdy i sociálním kapitálem.
Až si tedy příště otevřete Instagram a narazíte na další „dokonalý“ trend, zkuste si položit prostou otázku: vzniklo to jídlo proto, aby chutnalo, nebo proto, aby mělo úspěch? Protože čím víc chutná algoritmu, tím méně často chutná nám.
