Řízek jako časovaná bomba? Zelené a zapáchající maso není smůla při nákupu, ale porušení zákona

Právě tento rozpor mezi etiketou a skutečným stavem masa je jádrem problému, který se o Vánocích objevuje s mimořádnou pravidelností. Datum „spotřebujte do“ je ze zákona povinný údaj, ale jeho význam je často dezinterpretován. Nejde o garanci kvality až do posledního uvedeného dne bez ohledu na okolnosti, ale o maximální dobu použitelnosti za předpokladu, že byly po celou dobu dodrženy předepsané podmínky skladování, přepravy a manipulace. Jakmile dojde k porušení chladicího řetězce, a to klidně jen na pár minut, skutečná trvanlivost masa se může zásadně zkrátit, aniž by se to okamžitě projevilo při nákupu.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce dlouhodobě uvádí, že potravina se známkami kažení je zdravotně závadná bez ohledu na datum spotřeby a nesmí být uváděna na trh. Ve svých veřejně dostupných informacích inspekce opakovaně zdůrazňuje, že senzorické hodnocení, tedy posouzení barvy, vůně, chuti a struktury, je základním a zcela legitimním kritériem pro posouzení bezpečnosti potraviny. Pokud maso zapáchá hnilobně, má nepřirozené zbarvení nebo změněnou konzistenci, jde o objektivní známky mikrobiálního rozkladu, nikoli o subjektivní pocit spotřebitele.

Maso jako mikrobiální nálož

Senzorická závada u masa není kosmetický problém. U kuřecího i vepřového masa signalizuje aktivitu mikroorganismů, které mohou představovat zdravotní riziko. Evropské potravinové právo vychází z principu prevence a odpovědnosti v každém článku řetězce. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 výslovně stanoví, že potraviny uváděné na trh musí být bezpečné, přičemž bezpečnost se posuzuje v reálném stavu potraviny, nikoli podle formálního údaje na obalu. Jinými slovy, pokud je maso zjevně zkažené, nesplňuje základní požadavek bezpečnosti, i kdyby mělo do data spotřeby ještě celý pracovní týden.

Největší konflikt ale vzniká ve chvíli, kdy se spotřebitel pokusí takové maso reklamovat. Právě v předvánočním období se opakovaně objevují případy, kdy obchod odmítne reklamaci s odkazem na údajné pravidlo, že čerstvé maso lze reklamovat pouze do 24 hodin od nákupu. Tento argument se objevuje na cedulkách u pultů i v ústních sděleních personálu, ale z právního hlediska nemá oporu v zákoně. Občanský zákoník jasně stanoví, že prodávající odpovídá za to, že věc při převzetí nemá vady, a že pokud se vada projeví v přiměřené době po převzetí, má se za to, že existovala již při koupi, pokud prodávající neprokáže opak. U potravin je tato přiměřená doba samozřejmě kratší než u spotřebního zboží, ale nelze ji svévolně zkrátit interním předpisem prodejce.

Zákonná práva spotřebitele nelze omezit cedulkou na zdi ani obchodními podmínkami, které jsou v rozporu se zákonem. Pokud si zákazník maso běžným způsobem odnese domů a skladuje ho podle pokynů uvedených na obalu, nenese odpovědnost za to, že se vada projeví až po otevření. Typickým příkladem jsou balení v ochranné atmosféře, která jsou u kuřecího a vepřového masa dnes standardem. Tento typ balení zpomaluje množení bakterií, ale zároveň může zakrýt počáteční fázi kažení. Po otevření obalu se během několika minut uvolní plyny a projeví se skutečný stav masa, což je scénář, který se v posledních dnech před Vánocemi objevuje mimořádně často.

Pokud obchod reklamaci odmítne, má spotřebitel právo trvat na jejím přijetí a na sepsání reklamačního protokolu. Velmi důležitá je fotodokumentace masa bezprostředně po otevření, ideálně spolu s obalem, na němž je viditelné datum spotřeby, číslo šarže a identifikace prodejce. Tyto údaje jsou klíčové nejen pro samotnou reklamaci, ale i pro případné podání podnětu dozorovým orgánům. V oblasti potravin je to primárně SZPI, která může na základě podnětu provést kontrolu konkrétní provozovny nebo dodavatelského řetězce.

Vedle toho hraje významnou roli také Česká obchodní inspekce, která dohlíží na dodržování zákona o ochraně spotřebitele. Pokud obchodník systematicky tvrdí, že reklamace masa po 24 hodinách není možná, může jít o porušení zákona, protože spotřebiteli poskytuje nepravdivou informaci o jeho právech. Vánoční období, kdy jsou lidé pod časovým tlakem a často nechtějí řešit konflikty u pokladny, je pro podobné praktiky ideálním prostředím.

Vánoce na pohotovosti?

Celý problém má přitom i jasný zdravotní rozměr. Konzumace senzoricky závadného masa není otázkou zkaženého svátečního oběda, ale reálným rizikem alimentárních onemocnění. Právě proto odborné instituce, včetně European Food Safety Authority, dlouhodobě zdůrazňují, že vizuální a čichové posouzení masa je legitimním prvním krokem spotřebitele při hodnocení jeho bezpečnosti a že potravina se zjevnými známkami kažení nemá být konzumována ani po tepelné úpravě.

Vánoce tak každoročně připomínají, že potravinová bezpečnost není abstraktní pojem, ale velmi praktická otázka, která začíná v regálu a končí v kuchyni. Pokud maso zapáchá a mění barvu ještě před uplynutím data spotřeby, nejde o smůlu ani o přecitlivělost, ale o porušení povinností na straně prodejce nebo dodavatelského řetězce. Důsledné uplatňování spotřebitelských práv v těchto případech není konfliktním chováním, ale jediným nástrojem, jak zabránit tomu, aby se vánoční řízek stal symbolem zkažených svátků.