Poněkud šokující pravdu odhalila přitom jediná nádoba. Nese podobu staroegyptského boha Besa, známého jako ochránce a pomocníka v těžkých chvílích. Tanasiho tým získal z nádoby drobné částice někdejšího obsahu, které podrobil moderním analýzám. Původní domněnky vědců, že nádoba sloužila k uchovávání alkoholického nápoje, byly rázem vyvráceny. Pokročilá analýza DNA a chemického složení odhalila přítomnost rozličných ingrediencí – od alkoholického základu přes ochucovadla jako med, sezamová semínka, piniové oříšky či lékořici, až po zcela mimořádné složky. Klíčovým objevem byly psychotropní látky. Neobvyklé však byly i lidské tělesné tekutiny, včetně krve, mateřského mléka a hlenu. Podle Tanasiho studie právě tyto složky podtrhují rituální povahu nápoje, jenž sloužil k vyvolání halucinací a navození transu během magických obřadů.

Ozdravný rituál

„Tento lektvar měl za cíl omámit smysly, nasytit tělo a otevřít mysl ke komunikaci s božským světem,“ vysvětlil Tanasi. Podle něj nápoj hrával významnou roli při tzv. inkubačních rituálech, což je synonymum pro specifické náboženské praktiky, které zahrnovaly mimo jiné i spánek v posvátném prostoru s cílem dosáhnout kontaktu s božstvy prostřednictvím snů. Tato praxe byla spojena s vírou, že božstva mohou během spánku přinášet duchovní a fyzické uzdravení.

I když nejsou konkrétní popisy inkubačních rituálů ve starověkém Egyptě tak rozsáhlé jako v některých jiných kulturách, výzkumy naznačují, že podobné rituály se odehrávaly i jinde. Historické paralely lze nalézt například v kultu řeckého boha Asklépia, kde nemocní očekávali božskou návštěvu během snů, často vyvolanou farmaky poskytovanými kněžími.

Tanasi plánuje pokračovat v analýzách dalších nádob s podobou boha Besa, uložených například v Muzeu Allana Piersona v Amsterdamu. Tyto výzkumy by mohly odhalit, zda složení nalezeného lektvaru představovalo standardní recepturu, či šlo o náhodný mix bylin a výměšků…

Po chuti Bohů

Egypťané vůbec věřili, že správně zvolená strava dokáže posílit tělo, uklidnit mysl a otevřít dveře k božským sférám. Receptů na to, jak se spojit s nadpřirozenem patrně existuje víc. Rozmanitost je vidna i na obětinám Bohů. Egypťané pečlivě vybírali rituální pokrmy pro každého z nich podle jeho povahy. Například pro boha Osirida byly připravovány obilné koláče a jemné víno, zatímco Hathor, bohyně radosti a lásky, si „pochutnávala“ na mléce, fících a medu. Obětováním těchto lahůdek si lidé snažili naklonit vyšší síly a zajistit si harmonii známou jako maat – univerzální rovnováhu.

Tekutiny, ať už šlo o obyčejnou vodu nebo fermentované nápoje, hrály v obřadech rovněž významnou roli. Pivo, oblíbené mezi bohatými i chudými, symbolizovalo plodnost a hojnost. Speciální rituální nápoje – často obohacené o halucinogenní byliny – měly však zcela jiný účel. Kněží nebo účastníci obřadů je používali k navození transu, ve kterém mohli komunikovat s božstvy a duchy.

Rituální pokrmy a nápoje byly často připravovány s pečlivostí alchymisty. Obilné koláče ve tvaru pyramidy nebo obětiny z pšenice měly symbolizovat plodnost a obnovu života. Med a mléko, považované za „nektar bohů“, sloužily k očištění a ochraně.