Sdílet
„Je zjevné, že Evropská komise podceňuje dopady volného obchodu na samotnou podstatu evropské potravinářské výroby. Cukr z Ukrajiny už nyní ničí domácí producenty – pokud se kvóty opět navýší, čeká nás další vlna uzavírání provozů a zmrazených investic, nejen v cukrovarnictví,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Skokový nárůst dovozů cukru
Navržené zvýšení kvóty pro ukrajinský cukr z dosavadních 20 070 tun na 100 000 tun považuje Komora za zcela mimo realitu. Nejde jen o číselný skok o 400 %, ale o signál, že ochrana citlivých odvětví je na papíře, nikoli v praxi. Zatímco v roce 2020 se z Ukrajiny do Česka dovezlo 88 tun cukru, o tři roky později to bylo už téměř 28 tisíc tun – a to podle Komory výrazně zahýbalo s trhem.
Dopad? Zánik jednoho cukrovaru – a obavy, že Hrušovany nebudou poslední. Komora varuje, že navýšení kvót může ohrozit i další provozy a pracovní místa. Navíc snižuje soběstačnost České republiky ve strategické komoditě, jakou cukr bezpochyby je.
Podobný vývoj sleduje i Evropa. Od roku 2017 zmizelo z mapy EU přes 20 cukrovarů, z toho pět jen za poslední rok. Spolu s tím klesá i zájem pěstitelů – během šesti let ubylo čtvrtina pěstitelů cukrovky. A podle dat Společného výzkumného střediska Evropské komise může další vlna dovozů stlačit cenu cukru až o 2,5 %, což podle Komory jen prohloubí krizi.
„Nižší ceny možná vypadají lákavě pro spotřebitele. Ale pokud nepokryjí výrobní náklady, výrobci končí. A s nimi i pracovní místa a daňové příjmy státu,“ upozorňuje Martin Kolář, generální ředitel společnosti Tereos TTD.
Není to jen cukr. Pod tlakem jsou vejce i drůbež
Problém se ale netýká jen cukrovarnictví. Českomoravská drůbežářská unie kritizuje zvyšování dovozních kvót na drůbeží maso a vejce. U masa se kvóta zvyšuje z 90 000 na 120 000 tun, u vajec a albuminů z 6 000 na 18 000 tun.
„Naše chovy podléhají přísným normám v oblasti welfare, hygieny i životního prostředí. Ukrajinští producenti takovým požadavkům často čelit nemusí, a proto nás cenově válcují,“ uvedla předsedkyně Unie Gabriela Dlouhá.
Situace kolem vajec je podle ní zvlášť absurdní. Zatímco v Česku se masivně investuje do přechodu na bezklecový chov, od roku 2027 má být chov v klecích zakázán. Přesto budou na trh proudit vejce z klecových chovů z Ukrajiny. Dovážet takové výrobky, zatímco po domácích chovatelích vyžadujeme něco jiného, považuje Unie za dvojnásobně nefér.
K tomu přistupují i obavy z neprůhlednosti původu. Podle Unie se kuřecí maso z Ukrajiny objevilo na pultech s označením slovenského zpracovatele, i když surovina pocházela zvenčí EU. Povinná informace o zemi chovu je sice na etiketě uvedena, často však nenápadně a drobným písmem.
Komora žádá spravedlivá pravidla pro všechny
Podle Potravinářské komory se čeští producenti konkurence neobávají – pokud hrají všichni podle stejných pravidel. To se ale podle ní aktuálně neděje. Zatímco u tuzemských firem probíhají hloubkové audity sledující každou fázi produkce od líhně přes krmivo až po porážku, u některých dovozců se kontroluje pouze konečný zpracovatel.
Komora proto žádá, aby se na všechny dovozy ze třetích zemí vztahovala stejná auditní pravidla, a to včetně kontroly přímo u výrobců na Ukrajině.
„Podmínky výroby, pracovní prostředí a ekologická zátěž – to vše musí být srovnatelné s EU, jinak jde o nekalou soutěž,“ stojí v prohlášení Potravinářské komory. Odmítá také, aby se dodržování těchto pravidel vymáhalo až od roku 2028.
Výzva k české vládě je jasná: postavte se proti dalšímu navyšování bezcelních dovozů z Ukrajiny. Opatření přitom nepožadují jen čeští producenti – podobné postoje zaznívají i z Polska, Rakouska nebo Francie. Rumunsko šlo ještě dál a prodloužilo vlastní licenci na dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny až do konce roku 2025.
Zdroj: Foodnet
