Sdílet
Zatímco dříve se za rizikové považovaly především klasické limonády, dnes výrobci posouvají strategii – namísto složení hraje hlavní roli příběh, vizuální identita a cílení na konkrétní věkové skupiny. Tato forma marketingu je přitom zvláště problematická právě u dětí, které ještě nemají vyvinutou schopnost kriticky posoudit nutriční hodnoty nebo reklamní sdělení.
Takový populární Tary Drink obsahuje přibližně 20 gramů cukru v jedné 250ml plechovce. Přesto, že se tváří jako nápoj pro děti a mladistvé, jde o klasickou sladkou limonádu, jejíž obsah cukru je dokonce i vyšší než u běžných značek. Rozdíl spočívá zejména v tom, že nápoj je přímo spojen s tváří oblíbeného youtubera, což zásadně zvyšuje jeho přitažlivost pro dětského spotřebitele.
Prime Drink se prezentuje trochu jinak. Nehraje na cukr, ale na technologii. Výrobce zdůrazňuje, že nápoj neobsahuje přidaný cukr – a místo něj používá sladidla, jako je sukralóza nebo acesulfam K. Výsledkem je nápoj, který sice technicky nespadá do kategorie „slazených cukrem“, ale chuťově se od nich příliš neliší. Naopak. Ještě více podporuje ono hluboce zakořeněné očekávání, že všechno, co pijeme, má být intenzivně sladké. Navíc – některé verze Prime nejsou nevinnými vodami, ale energy drinky, které mají v některých případech mnohem vyšší množství kofeinu nebo taurinu než jiné energetické nápoje zavedených značek.
Shake vydatnější než tři jídla
Ještě o něco nenápadněji působí hit Laububu, kde se spojuje populární postavička s barevnými mléčnými shakey. Takový drink pak vizuálně evokuje sladkosti z japonských anime a často bývá doplněn šlehačkou, želé nebo dekorativním topperem. Dětem se líbí, protože působí jako roztomilá hračka v kelímku. Jenže právě tahle roztomilost může být zavádějící. Z výživového hlediska jde o sladký mléčný koktejl, který v závislosti na složení a příchuti může obsahovat přes 30 až 50 gramů cukru na porci – tedy více než dvojnásobek doporučeného denního příjmu pro dítě školního věku. Navíc s vysokou energetickou hodnotou a nulovým nutričním přínosem.
Srovnatelně působivý – a výživově problematický – je také Grimace Shake, který v roce 2023 uvedl McDonald’s při příležitosti narozenin své postavičky Grimace. Šlo o limitovaný produkt, který se stal virálním fenoménem na TikToku, a byť oficiálně nebyl určen dětem, právě děti a mladiství tvořili hlavní část publika, které na něj reagovalo. Střední porce obsahovala podle dostupných nutričních údajů až 83 gramů cukru – což je hodnota, která téměř čtyřnásobně překračuje denní maximum doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro děti ve věku 7–10 let. Grimace Shake je ukázkou produktu, který není vnímán jako „sladkost“, ale jako zábava – přitom ale dodává víc cukru než průměrný zákusek i nápoj dohromady.
Co odborníci sledují stále více, je to, jak silně sladká chuť ovlivňuje dětské vnímání potravy. A právě v tom spočívá jejich síla – stávají se samozřejmostí. Ne výjimkou, ale běžnou součástí dětského jídelníčku. Jennifer L. Harris z Rudd Center for Food Policy and Health k tomu poznamenala, že „většina rodičů automaticky předpokládá, že pokud je na obalu postavička nebo je produkt označen jako dětský, jedná se o bezpečnou volbu.“ Pro server NPR tehdy dodala: „Výrobci toho využívají – a často tím zcela obejdou výživovou opatrnost rodičů.“
Nejde tedy jen o samotný cukr, ale o to, jakým způsobem jsou tyto nápoje dětem předkládány. Obaly vypadají jako sběratelské hračky, některé evokují herní svět nebo estetiku japonských figurek. V očích dítěte nejde o potravinu, ale o zábavu. Právě to činí tyto produkty každodenními – přestávají být výjimkou a stávají se normou. „Většina rodičů má zažito, že když je na obalu kreslená postavička nebo nápis ‚pro děti‘, je to automaticky bezpečné,“ upozornila Jennifer L. Harris z Rudd Center for Food Policy and Health. Pro server NPR pak dodala bez obalu: „Výrobci toho využívají – a často tím zcela obejdou výživovou opatrnost rodičů.“
Z pohledu odborníků na výživu se stanovisko Světové zdravotnické organizace dlouhodobě nemění: děti by neměly přijímat víc než 10 procent denního energetického příjmu ve formě přidaného cukru. Ještě lepší by podle ní bylo zůstat pod pěti procenty. V přepočtu na běžný jídelníček to znamená, že dítě mezi sedmi a deseti lety by se mělo vejít do zhruba 20 až 25 gramů cukru denně.
Tuto hranici ovšem dokáže snadno překonat jediná dětská lahvička – a pokud je sladké pití na denním jídelníčku běžné, riziko se násobí. A nejen kvůli hmotnosti. Výzkumy stále častěji zmiňují vliv nadbytku cukru také na rozvoj inzulinové rezistence, poruchy koncentrace, zubní kaz – a méně nápadně i na dlouhodobou deformaci chuťového vnímání.
