Sdílet
Čekárny u lékařů jsou v těchto týdnech zaplněny lidmi s přetrvávajícím kašlem a respiračními obtížemi, zatímco řada z nás sahá po zinku, vitaminu C a dalších běžně doporučovaných doplňcích stravy v naději, že zimní infekční vlnu zvládne bez komplikací. Stále častěji se však objevuje otázka, zda rozhodující faktor neleží spíše v každodenním jídelníčku než v lékárně. Pozornost se v tomto kontextu obrací k fermentovaným potravinám, mezi nimiž má své pevné místo i kefír – nenápadný mléčný nápoj, který může významně přispět k podpoře obranyschopnosti organismu. Věda v posledních letech totálně přepsala mapu lidského těla. Už to nejsou jen izolované orgány, ale propojená dálnice. Jednou z nejvytíženějších tras je tzv. osa střevo-plíce (gut-lung axis).
Horká linka mezi břichem a hrudníkem
Střeva a plíce jsou si biologicky mnohem blíž, než si myslíte. Oba orgány mají sliznice, oba jsou v kontaktu s vnějším světem a oba mají vlastní imunitní systém. Ta „horká linka“ mezi nimi funguje skrze imunitní buňky a metabolity, které vyrábějí naše hodné bakterie ve střevě. Když si dopřejete kvalitní fermentované potraviny, vaše střevní mikroflóra začne produkovat mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), jako je například butyrát. Jak potvrzuje studie ve Frontiers in Immunology, tyto látky se nesnaží jen u vás v břiše. Působí i v krevním oběhu, čímž se dostávají i do plic. Tam fungují jako takoví „instruktoři pro imunitu“. Říkají plicním makrofágům, že se blíží viróza, kterou je třeba zlikvidovat hned v zárodku.
Kefír: Aristokrat mezi fermenty
Podle studií pravidelná konzumace „živých“ nápojů zvyšuje hladinu ochranných protilátek (IgA) přímo na sliznicích nosu a krku. Představte si to jako neviditelný lak, který nanesete na své dýchací cesty. Virus pak prostě sklouzne a nemá se kde zachytit. Možná patříte k těm, kteří probiotika řeší jen tehdy, když doberou antibiotika. To je ale obrovská chyba, zvlášť v únoru. Lidé, kteří užívají probiotika preventivně, mají o polovinu menší šanci, že chytnou respirační infekci. A když už je to složí, vyhrabou se z potíží o dva dny dřív. Dva dny, kdy nemusíte smrkat do kapesníku a pít ne zrovna nejlépe chutnající sirupy, to už v únoru stojí za to, ne?
Aby vaše osa střevo-plíce fungovala, je potřeba s fermenty pracovat chytře. Tady je pár tipů, jak na to:
Stopka skrytému cukru: Kupujte bílý, čistý, pravý kefír. Pokud je na vás moc kyselý, přihoďte do něj hrst borůvek z mrazáku.
Vláknina je palivo: Bakterie v jogurtu nejsou perpetuum mobile. Musí něco jíst. Tou nejlepší potravou je pro ně vláknina. Takže si do té misky nasypte ovesné vločky nebo lněné semínko.
Pozor na teplotu: Jistě, jogurt z lednice studí, ale rozhodně si jej nedávejte přihřát do mikrovlnky. Nechte kefír raději 15 minut „vydýchat“ v pokojové teplotě.
Standardy kvality v českém mlékárenství
Při výběru kefíru na našem trhu se spotřebitel může opřít o velmi přísné standardy. Jak často připomíná Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského, české mlékárenství patří ke špičce Evropské unie, a to nejen v technologiích, ale i v čistotě produkce. Kefír je v našem prostředí definován jako fermentovaný výrobek, v němž základní kulturu tvoří zrna kefíru nebo specifická mikroflóra s převahou kvasinek a laktobacilů. Právě dodržování tradičních receptur v moderních provozech zajišťuje, že se k zákazníkovi dostává produkt s vysokou biologickou hodnotou.
Mikrobiologická diverzita jako přidaná hodnota
Klíčovým vědeckým argumentem pro zařazení kefíru do zimního jídelníčku je jeho komplexnost. Na rozdíl od běžných kysaných výrobků, kde probíhá fermentace pouze pomocí bakterií mléčného kvašení, u kefíru dochází k tzv. podvojnému kvašení – mléčnému a lihovému. Výsledkem je společenství desítek kmenů mikroorganismů. Tato diverzita, doložená studií v odborném periodiku Nutrients, je zásadní pro odolnost mikrobiomu. Rozmanité kmeny mají vyšší šanci úspěšně projít agresivním prostředím žaludku a podpořit tvorbu sekrečního imunoglobulinu A (sIgA), což je klíčová protilátka chránící naše sliznice před respiračními viry.
Role kefiranu v regulaci imunity
Kromě samotných bakterií je významným benefitem přítomnost kefiranu. Tento specifický exopolysacharid vzniká přirozenou činností mikroflóry kefírového zrna. Moderní výzkumy naznačují, že kefiran má schopnost tlumit nadměrné zánětlivé reakce organismu. To je v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění klíčové: imunitní systém sice musí na virus reagovat, ale tato reakce nesmí být destruktivní pro samotnou tkáň plic. Kefír tak působí jako jakýsi „biologický regulátor“, který udržuje imunitní odpověď v optimální intenzitě.
Přestože je kvalita tuzemských výrobků vysoká, je dobré, aby spotřebitel rozuměl rozdílům mezi jednotlivými druhy nápojů. Tradiční kefír by měl obsahovat živé kultury až do konce doby spotřeby. Inženýr Kopáček v odborných kruzích často zdůrazňuje, že právě „živost“ výrobku je jeho největší devizou. U ochucených variant je pak vhodné sledovat podíl ovoce a obsah přidaných cukrů, neboť vyšší koncentrace rafinovaného cukru může dočasně tlumit aktivitu bílých krvinek (fagocytózu). Pro nejlepší efekt na osu střevo-plíce tedy zůstává ideální volbou přírodní, bílý kefír, který lze v domácích podmínkách doplnit o čerstvé ovoce či ořechy.
Péče o střevní mikrobiom není módním trendem, ale logickým vyústěním poznatků o fungování lidské imunity. Sklenice poctivého tuzemského kefíru představuje dostupnou a vědecky podloženou cestu k posílení odolnosti dýchacích cest. V kombinaci s pestrou stravou a dostatkem vlákniny jde o jeden z nejúčinnějších nástrojů, jakými můžeme v únoru podpořit své zdraví.
