Nový zlatý důl zlodějů: Prémiové potraviny mizí už při předávce a ztráty jdou do milionů

Na konci prosince informovala agentura ČTK o krádeži, která v sobě spojuje gastronomickou nadsázku s velmi reálnými ekonomickými dopady. Ve Spojených státech zmizel během přepravy celý náklad humrů v hodnotě přibližně 400 000 dolarů, tedy více než osmi milionů korun. Podle médiá šlo o zásilku určenou pro prodej v řetězci Costco ve státech Minnesota a Illinois. Kamion však do cíle nikdy nedorazil a případ nyní vyšetřuje policie.

Podle logistické společnosti Rexing Companies náklad převzal řidič, který se vydával za legitimního dopravce. Používal falešné e-mailové adresy, jednorázové telefony a standardní přepravní dokumentaci, jež nevyvolala podezření. Zboží tak opustilo distribuční místo zcela regulérně, aniž by kdokoli zaznamenal nesrovnalosti. Až v okamžiku, kdy měla zásilka dorazit na místo určení, se ukázalo, že kamion i s obsahem zmizel.

Ředitel společnosti Dylan Rexing uvedl, že tento případ zapadá do stále častějšího vzorce. Zloději se cíleně vydávají za dopravce, pronikají do logistických systémů a kradou zboží přímo při přepravě. Nejde o spontánní krádeže, ale o promyšlené operace, které využívají slabin v ověřování partnerů a v digitální komunikaci mezi zprostředkovateli.

Proč jsou potraviny ideální kořistí?

Humři nejsou výjimkou, ale spíše učebnicovým příkladem. Luxusní potraviny představují kombinaci vysoké hodnoty, rychlé obrátky a obtížné dohledatelnosti. Na rozdíl od elektroniky nebo značkového zboží nenesou sériová čísla a jejich původ se po rozdělení zásilky prakticky ztrácí. Mořské plody, maso nebo alkohol lze relativně snadno uvést zpět na trh, často s minimálním rizikem, že budou dohledány.

Zásadní je i samotné místo krádeže. Čím dál častěji se neodehrává v obchodech ani ve skladech, ale přímo v logistice. Právě přeprava představuje nejslabší článek řetězce. Globalizované dodávky, tlak na rychlost a rozsáhlé využívání externích dopravců vytvářejí prostředí, kde je kontrola složitá a kde jediný falešný subjekt může bez větších překážek převzít zboží v hodnotě milionů.

Francouzská paralela: šneci zmizeli před svátky

Podobný, byť logisticky odlišný případ se odehrál už na začátku prosince ve Francii. Web Svět potravin tehdy upozornil na rozsáhlou krádež jedlých šneků, tradiční francouzské vánoční delikatesy. Zloději se zaměřili přímo na producenta a během jediné noci odvezli prakticky veškeré zásoby připravené na sváteční sezonu. Škody byly vyčísleny na desítky tisíc eur a farma přišla o produkci, která měla zásadní význam pro její roční hospodaření.

Na rozdíl od amerického případu nešlo o sofistikovaný podvod v digitálním prostoru, ale o fyzický zásah přímo v místě produkce. Přesto oba příběhy spojuje stejná logika. Zloději si vybírají potraviny s vysokou tržní hodnotou, jasně daným odbytem a silnou sezónní poptávkou. Právě předvánoční období, kdy poptávka po luxusních potravinách prudce roste, zvyšuje atraktivitu těchto komodit i pro kriminální skupiny.

Dopady, které nekončí u jednoho kamionu

Ztráta nákladu humrů v hodnotě 400 000 dolarů není pouhou účetní epizodou, kterou lze uzavřít jednou položkou v rozvaze. Jak upozornil Dylan Rexing, pro středně velkou logistickou společnost jde o zásah, který má systémové důsledky. Podobné incidenty nutí firmy zpřísňovat interní kontrolní mechanismy, přehodnocovat pojistné krytí a investovat do technologií, jež mají riziko podvodů alespoň částečně omezit. Tyto kroky však nejsou beznákladové a velmi rychle se promítají do cen přepravy. V konečném důsledku tak finanční dopady krádeže nesou i spotřebitelé, kteří vyšší náklady pocítí na cenovkách potravin.

Stejnou logiku měl i francouzský případ, kdy producenti po krádeži upozorňovali, že výpadek produkce v klíčovém, sezonně exponovaném období může narušit dostupnost zboží na trhu a vytvořit tlak na růst cen. Krádeže potravin se tímto pohledem přestávají týkat pouze bezpečnosti jednotlivých producentů či dopravců a stávají se faktorem, který zasahuje cenovou stabilitu i plynulost zásobování. Jídlo se v těchto případech mění z běžné komodity v citlivý prvek ekonomiky, jehož zranitelnost má přímé a měřitelné dopady na celý trh.

Organizovaný zločin a slabiny systému

Odborníci na logistiku dlouhodobě upozorňují, že krádeže během přepravy patří k nejrychleji rostoucím formám kriminality v potravinářství. Organizované skupiny se orientují v přepravních systémech, sledují zakázky s vysokou hodnotou a využívají nedostatečné ověřování dopravců. Jakmile se falešný subjekt dostane do systému, může bez větších překážek převzít zboží a během krátké doby jej rozdělit a uvést zpět do oběhu.

Zástupci logistických firem ve Spojených státech proto volají po posílení pravomocí a technických kapacit státních institucí. Podle nich současné nástroje často nestačí držet krok s digitálně organizovanými skupinami, které kombinují klasickou kriminalitu s moderními formami podvodu.

Potraviny jako plnohodnotný cíl kriminality

Případy krádeží humrů ve Spojených státech a šneků ve Francii ukazují, že potraviny se definitivně staly plnohodnotným cílem organizovaného zločinu. Nejde o bizarní výjimky, ale o strukturální problém, který zasahuje celý potravinový řetězec. Od producentů přes logistiku až po spotřebitele se stále zřetelněji ukazuje, že jídlo dnes není jen otázkou chuti, tradice a ceny, ale také bezpečnosti a kontroly v globálním systému, který má k ideálu neprůstřelně zabezpečeného provozu daleko.