Sdílet
Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozorňuje, že značná část evropské populace nedosahuje dlouhodobě doporučeného příjmu hořčíku, základní minerální látky, která je součástí řady procesů v těle. A protože se její mírný nedostatek v krvi obvykle neprojeví, potíže mohou roky působit jako psychické, i když jejich původ je mnohem přízemnější.
Hořčík ovlivňuje stovky biochemických procesů v nervové a svalové soustavě. Studie například popisují, že při nízké hladině této minerální látky se zvyšuje citlivost stresových receptorů a mění se i způsob, jakým tělo pracuje s kortizolem, tedy hlavním stresovým hormonem. Odezvy, které by zdravý organismus spustil až při výrazném podnětu, se objevují dříve a intenzivněji. V praxi to znamená, že člověku stačí drobná zátěž, aby pocítil vnitřní napětí nebo neklid, který působí psychogenně.
Narušená bývá i noční regenerace. Mozek přechází do hlubších fází spánku obtížněji, a spánek se tak tříští i u lidí, kteří obvykle usínají bez potíží. Výzkum zveřejněný v Journal of the American Board of Family Medicine dokonce poukazuje na to, že chybějící hořčík může přispívat k poruchám spánku i u jinak zdravých jedinců. Není divu, že celý jev působí jako psychická zátěž – symptomy se prezentují ve stejné podobě, jen příčina leží jinde.
Ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, jak zásadní roli hořčík hraje, nabízí se otázka. Proč ho dnes tolik lidí nemá dost? Odpověď přinášejí data o změnách ve výživě a zemědělství. Moderní intenzivní pěstování zeleniny a obilovin vede k postupnému úbytku minerálních látek v půdě, jak ukazují data této analýzy. Další roli hraje zpracování potravin – například obilí, z něhož se odstraní klíček a obalové vrstvy, bývá pak i chudší na hořčík i další živiny. Svou troškou do mlýna přispívá také životní styl, zejména pak pití kávy a alkoholu zvyšuje ztráty hořčíku, a léky na snížení žaludeční kyselosti mohou jeho vstřebávání dále omezovat. Výsledkem je stav, kdy i lidé s pestrým jídelníčkem mohou přijímat méně, než tělo potřebuje.
Když fyzické symptomy působí jako psychické
Nedostatek hořčíku se neprezentuje jedním výrazným příznakem. Spíše vytváří spletitou mozaiku drobných potíží. Nervozitu, napětí ve svalech, tiky, zrychlené bušení srdce, nespavost nebo nepravidelný spánek. Právě tato nejednoznačnost je důvodem, proč si mnoho žen podobné stavy vysvětluje jako hormonální nestabilitu nebo stres.
Některé výzkumy popisují, že ženy ve středním věku často mylně přisuzují tyto symptomy psychickému přetížení, protože běžná vyšetření nenaznačují žádný problém. Tělo však pouze reaguje na nízkou hladinu látky, která je pro jeho rovnováhu klíčová.
Při pohledu na doplňky stravy je nutné vědět, že se jeho jednotlivé formy výrazně liší. Klinické srovnání ukazuje, že lidské tělo dokáže nejlépe využít organické a chelátové formy – zejména bisglycinát, který je šetrný k trávení a má vysokou dostupnost. Citrát se vstřebává také dobře, jen může u některých uživatelů mírně zrychlit peristaltiku. Malát se zase doporučuje tam, kde je cílem podpořit energetický metabolismus.
Na opačném konci stojí oxid nebo uhličitan. Tyto formy sice vypadají na etiketě atraktivně díky vysokému obsahu elementárního hořčíku, ale studie v BMC Nutrition ukazuje, že jejich skutečná využitelnost je nízká. Právě tyto doplňky bývají nejčastěji spojovány s trávicími obtížemi.
I dobře zvolená forma může selhat, pokud se užívá nesprávně. U bisglycinátu se doporučuje večerní dávka, protože může podpořit usínání. Citrát se hodí spíše po jídle. Mayo Clinic zároveň upozorňuje, že hořčík by se neměl brát současně s doplňky železa nebo vápníku, protože soutěží o vstřebávání. A protože kofein či alkohol mohou dostupnost hořčíku snižovat, vyplatí se užívání časově oddělit.
U zdravých lidí je riziko předávkování nízké, ale existují situace, kdy je třeba zvýšené opatrnosti. National Kidney Foundation doporučuje konzultaci u lidí s poruchou funkce ledvin, kteří mohou mít problém s vylučováním nadbytku. Interakce s antibiotiky potvrzuje i americká FDA, která upozorňuje na nutnost dvouhodinového odstupu.
Nejzáludnější je fakt, že mírný nedostatek hořčíku se v krvi vůbec nemusí projevit. Přehledová studie v Open Heart (BMJ) vysvětluje, že tělo udržuje hladinu v krvi stabilní, i když zásoby v tkáních postupně klesají.
To znamená, že člověk může mít všechny symptomy, ale laboratorně bude „v normě“. A právě to přispívá k tomu, že potíže bývají mylně přičítány psychice.
Co z toho vyplývá?
Zdravotní témata, která překračují hranici mezi fyziologií a psychikou, mají pro čtenáře velkou hodnotu. Tento fenomén je ukázkovým příkladem. Ukazuje, že tělo často vysílá signály dávno předtím, než přejde do skutečného selhání – jen je potřeba vědět, jak je číst. A také připomíná, že některé stavy, které se tváří jako stres či úzkost, mohou mít překvapivě konkrétní výživový původ.
