Sdílet
Tato situace nenechává klidnými ani odborníky, kteří důrazně varují před devastujícími dopady na trh i zdraví občanů. Podle nich je současný stav neudržitelný a hrozí likvidací domácích producentů, kteří nedokáží – a ani nechtějí – konkurovat cenám postaveným na podvodech a nulových standardech.
Když stroj maskuje rizika třetího světa
Hlavním nástrojem, který dnes nejvíce narušuje potravinovou bezpečnost, je zneužití umělé inteligence k falšování původu a kvality surovin pocházejících z rizikových oblastí. V zemích třetího světa, kde je kontrola nedostatečná a používání u nás zakázaných pesticidů či růstových hormonů možnou praxí, se AI stala „pračkou“ na špinavé jídlo. Algoritmy dokáží navrhnout takové chemické koktejly aditiv, která v laboratorních testech imitují prvotřídní evropskou surovinu. „Stojíme před technologickými závody v ozbrojení. Podvodníci nyní využívají strojové učení k tomu, aby předpovídali výsledky testů dříve, než jsou vůbec provedeny,“ uvádí profesor Chris Elliott, světová autorita na bezpečnost potravin z Queen’s University Belfast, v odborném periodiku Nature Food. Český potravinář, který dodržuje standardy, tak bojuje proti neviditelnému digitálnímu nepříteli, který má v zádech výpočetní výkon schopný obelstít i moderní chromatografy.
Mercosur: Časovaná bomba pro evropské standardy
Situaci dramaticky zhoršuje kontroverzní dohoda s jihoamerickým blokem Mercosur, která se pro rok 2026 stává hlavním tématem diskusí o bezpečnosti jídla. Tato dohoda umožňuje masivní dovozy hovězího masa a dalších komodit z Brazílie či Argentiny, kde jsou standardy welfare a používání veterinárních léčiv na hony vzdálené těm českým. Potravinářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje, že tento krok přímo ohrožuje konkurenceschopnost našich výrobců a vystavuje spotřebitele riziku. „Dovoz masa ze zemí, kde se běžně používají růstové hormony a antibiotika zakázaná v EU více než dvacet let, je nepřípustným hazardem,“ zaznívá z řad odborníků. AI v tomto procesu hraje roli maskovacího mechanismu – dokáže totiž generovat falešné certifikáty o ekologickém chovu nebo manipulovat satelitní snímky pastvin, aby vzbudily dojem udržitelného zemědělství, jak potvrzují zprávy Evropské komise o digitálních podvodech.
Likvidace českých tradic v přímém přenosu
Zástupci českých potravinářů bijí na poplach: nejde jen o zdraví, ale o samotné přežití oboru. Pokud bude trh zaplaven produkty, které díky dohodě Mercosur a technologickým podvodům stojí zlomek výrobních nákladů poctivého českého podniku, dojde k nevratnému poškození naší soběstačnosti. Český výrobce musí plnit extrémně přísné požadavky na ekologii, emise a sociální standardy zaměstnanců. Jeho konkurent ze zemí třetího světa často nevyužívá nic z toho, ale díky AI vygenerovaným „zeleným certifikátům“ se na evropském trhu tváří jako vzor udržitelnosti. Tento nerovný boj je jádrem ostré kritiky, kterou Potravinářská komora ČR směřuje k unijním vyjednavačům. Podle komory je nepřípustné, aby evropská politika na jedné straně zpřísňovala pravidla pro domácí, a na druhé straně otevírala dveře těm, kteří pravidla ignorují.
Papírový ráj a satelitní halucinace
V éře, kdy český zákazník hledá na obalech jistotu, se umělá inteligence stala továrnou na neexistující příběhy o kvalitě. Podvodníci využívají generativní modely k tvorbě hyperrealistických dokumentů, které jsou pro běžného inspektora k nerozeznání od originálních evropských certifikátů. Podle studie v Journal of Agricultural and Food Chemistry dokonce dochází k takzvaným „satelitním halucinacím“, kdy AI do datových podkladů pro auditory vmaluje kvetoucí pole tam, kde je ve skutečnosti jen průmyslový odpad nebo vykácený prales. Tento „papírový ráj“ zaplavuje trh surovinami, které by bez digitálního podvodu nikdy nesplnily náročné podmínky pro vstup na náš trh. Pro poctivé české výrobce, kteří si zakládají na transparentnosti, je tato nekalá konkurence zničující, protože bojuje proti lži, která je levnější než pravda.
Zdroje:
APIC, https://www.apic.cz/11559-tisice-farmaru-budou-znovu-protestovat-proti-dohode-eu-mercosur-do-st.html?
Transparentnost jako jediný štít spotřebitele
Obrana proti tomuto tlaku existuje, ale vyžaduje nekompromisní postoj státu i spotřebitelů. Budoucnost bezpečného jídla v Česku leží v technologiích, které nelze obejít, jako je blockchain pro sledování cesty každého kusu masa nebo DNA barcoding k ověření genetického původu plodiny. Jak uvádí doktorka Maria Spinková ve svém výzkumu, důvěra se v roce 2026 stala nejdražší komoditou. Podpora lokálních potravinářů, kteří jsou pod neustálým drobnohledem našich dozorových orgánů, jako je SZPI nebo Státní veterinární správa, je jedinou cestou, jak se vyhnout digitálně vyrenderovaným náhražkám a rizikovým dovozům. Pokud chceme zachovat vysokou úroveň bezpečnosti, kterou si české potravinářství budovalo desítky let, musíme odmítnout anonymní produkci z dovozu, která svou nízkou cenu vykupuje skrytými riziky a technologickým klamem.
Bitva o český regál
Stojíme na křižovatce. Buď podlehneme tlaku globálních trhů a necháme se opít digitálně vygenerovaným rohlíkem, nebo se postavíme za naše výrobce. Kritika ze strany Potravinářské komory ČR není jen prázdným lobbingem, je to varování před ztrátou kontroly nad tím, co vkládáme do úst svým dětem. V roce 2026 už není jídlo jen otázkou chuti, je to otázka bezpečnosti, technologie a národní hrdosti. České potraviny mají svou tvář, jméno a historii – dovozy z Mercosuru a zemí třetího světa mají často jen anonymní čárový kód a falešný certifikát v cloudu. Výběr je na nás.
