Mgr. Petr Loskot z projektu Fakta o zdraví upozorňuje, že káva nemusí být vhodná pro každého. U lidí s úzkostnými potížemi, citlivým trávením nebo v období těhotenství může kofein vyvolávat nepříjemné reakce, které si mnozí s kávou automaticky nespojují.
Kofein a úzkostné poruchy: Nebezpečná stimulace
Jedním z nejvýraznějších účinků kávy je vliv na psychiku. Kofein funguje jako antagonista adenosinových receptorů. Adenosin je látka, která v těle signalizuje únavu a uklidňuje mozek. Kofein tyto receptory obsadí. Výsledkem je pocit bdělosti. Pro zdravého člověka jde o žádoucí stav. Pro jedince trpící úzkostmi je to však kritický problém.
Expert ve videu jasně varuje: „Lidé s úzkostnými poruchami by se měli kávě vyhýbat. Kofein stimuluje signální dráhy v mozku, které jsou již tak nadměrně aktivní.“ Tato stimulace může vést k rozvoji panické periody. Zvyšuje se tepová frekvence. Nastává svalový třes. Mozek dostává falešný signál ohrožení. Místo soustředění se dostavuje roztěkanost a vnitřní neklid. Pokud pociťujete po kávě nervozitu, vaše tělo vám říká, že kofein nezvládá.
Těhotenství a kofein: Hranice bezpečnosti
Téma kávy v těhotenství je stále předmětem diskusí. Kofein snadno prostupuje placentou, plod ale nemá vyvinuté enzymy potřebné k jeho metabolismu. To znamená, že kofein v těle plodu koluje mnohem déle než v těle matky.
Oficiální doporučení hovoří o limitu 200 mg kofeinu denně. To odpovídá zhruba dvěma šálkům slabší kávy. „I toto množství je horní hranicí. Nadbytečný příjem kofeinu v těhotenství prokazatelně souvisí s nižší porodní hmotností dítěte a může negativně ovlivnit vývoj plodu,“ varuje odborník. V některých případech je spojován i se zvýšeným rizikem samovolného potratu. Pro těhotnou ženu je tedy bezpečnější příjem kofeinu minimalizovat nebo jej nahradit variantou bez kofeinu.
Trávicí trakt a acidita
Káva není jen o kofeinu. Je to komplexní směs látek, které ovlivňují žaludeční sekreci. Mnoho lidí trpí gastroezofageálním refluxem (pálením žáhy). Káva tento stav zhoršuje dvěma způsoby. Zaprvé stimuluje produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Zadruhé uvolňuje dolní jícnový svěrač. Obsah žaludku se pak snadněji vrací do jícnu.
„Káva je pro dráždivý tračník nebo lidi se zánětlivým onemocněním střev problematická. Zrychluje motilitu střev a dráždí sliznice,“ tvrdí P. Loskot. Pokud máte citlivý žaludek, pití kávy nalačno je nejhorší možná volba. Vyvolává mikrozáněty a dlouhodobý diskomfort. V takovém případě nepomůže ani mléko, které sice zneutralizuje chuť, ale nezmění chemické působení kávy na žaludeční stěnu.
Genetika a rychlost metabolismu
Proč někdo vypije pět káv a spí jako miminko, zatímco jiného jeden šálek po obědě udrží vzhůru do rána? Odpověď leží v genech. Konkrétně v enzymu CYP1A2, který je zodpovědný za odbourávání kofeinu v játrech.
Existují dva typy lidí: rychlí a pomalí metabolizátoři. Expert zdůrazňuje: „Pomalí metabolizátoři kofeinu mají po jeho konzumaci zvýšené riziko srdečních onemocnění a vysokého krevního tlaku. Kofein v jejich krevním oběhu cirkuluje příliš dlouho.“ Pro tyto lidi je káva skutečnou zátěží. Pokud po kávě cítíte bušení srdce i několik hodin, patříte pravděpodobně do této skupiny. Pro vás káva není životabudič, ale látka, se kterou tělo bojuje nepřiměřeně dlouho.
Spánková deprivace a kofeinový dluh
Káva maskuje únavu, ale neodstraňuje ji. To je zásadní poznatek, který expert ve videu připomíná. Pokud pijete kávu, abyste překonali nedostatek spánku, zaděláváte si na chronické vyčerpání. Adenosin se v mozku stále hromadí. Kofein ho jen nepustí k receptorům. Jakmile účinek kofeinu vyprchá, adenosin zaplaví mozek s ještě větší intenzitou. Nastává „kofeinový crash“.
„Kvalita spánku je u pravidelných konzumentů kávy často narušena, i když mají pocit, že usnou snadno. Kofein zkracuje fázi hlubokého spánku, která je klíčová pro regeneraci organismu,“ dodává odborník. Pokud se ráno probouzíte unavení i po osmi hodinách v posteli, viníkem může být právě vaše odpolední káva.
Paradox dehydratace a únavy
Často slýcháme, že káva dehydratuje. Moderní věda říká, že u pravidelných uživatelů se vytváří tolerance. Expert však upozorňuje na specifický stav: „Pokud pijete kávu v momentě, kdy je vaše tělo již dehydratované, účinek se obrátí. Kofein pak nepůsobí jako stimulant, ale může paradoxně vyvolat útlum a ospalost.“ Je to dáno vlivem na krevní tlak a viskozitu krve. Pro správný účinek kofeinu je nezbytná dostatečná hydratace čistou vodou. Pít kávu místo vody je fatální chyba pro vaši výkonnost.
Čím kávu znehodnocujeme?
Posledním bodem, který odborník rozebírá, je způsob konzumace. Káva v čistém stavu má téměř nulovou kalorickou hodnotu. Problém nastává s přísadami. Cukr, sirupy a rostlinná mléka bohatá na emulgátory mění zdravý nápoj v ultra-zpracovanou potravinu.
„Přidáváním sladidel do kávy ničíte její antioxidační potenciál a zatěžujete inzulínovou odezvu organismu,“ varuje expert. Pokud potřebujete kávu maskovat cukrem, pravděpodobně vám nechutná káva samotná, ale hledáte jen rychlý zdroj energie z cukru. To je cesta k metabolickému syndromu, nikoliv ke zdraví.
Jak říká expert v závěru: „Nejlepším ukazatelem je vaše vlastní reakce. Pokud se po kávě necítíte lépe, pravděpodobně patříte k těm, kteří by se jí měli vyhýbat.“
