Když se před pár týdny na veřejnost dostala první část investigace, málokdo čekal, že se česká kauza rozroste do mezinárodních rozměrů. Teď je jasné, že americká centrála Yum! Brands nenechává nic náhodě. Do Česka dorazil tým auditorů, kteří mají zmapovat, jak hluboko sahá síť falšování a selhání kontrolních mechanismů.
„Zdroje z AmRestu potvrzují, že už nejde o interní revizi,“ říká Tuna ve svém podcastu na streamovací platformě Hero Hero. „Pokyny přicházejí přímo z USA, české vedení ztratilo důvěru.“ Z interních informací vyplývá, že americký audit se zaměřuje nejen na provozní praxi, ale i na způsob, jakým byly kontrolní záznamy upravovány, a na to, kdo měl přístup k jejich manipulaci.
Kultura zisku, která přerostla hranice
Zatímco české KFC se ještě snaží zachraňovat reputaci, Tuna mluví otevřeně o systémovém problému. „Tohle není o pár lidech, kteří to zvorali. To je kultura nenažranosti,“ říká. Podle jeho zjištění zaměstnanci často věděli, že se s masem manipuluje, ale tlak na výkon byl neúprosný. Prošlé produkty se přelepovaly, audity se předem „čistily“ a inspekce se plánovaly tak, aby nikdy nepřišly v nesprávný čas.
Vzhledem k tomu, že česká pobočka patří k nejziskovějším v rámci celé skupiny, má tento příběh znepokojivý rozměr. Pokud právě nejvýdělečnější část řetězce fungovala na hraně zákona, pak je otázkou, kolik podobných případů ještě zůstává pod povrchem.
Mlčení českého vedení a chaos v PR
Komunikační oddělení AmRestu mezitím „kolabuje“. Po vlně kritiky skončila PR agentura i firemní mluvčí, jejichž snaha o obhajobu se změnila v ukázku, jak krizovou komunikaci rozhodně neřídit. „To video by se mělo promítat na univerzitách jako varovný příklad,“ glosuje Tuna.
Oficiální vyjádření firmy zůstává vágní, zatímco zaměstnanci podle všeho dostali příkaz s novináři nemluvit. V některých pobočkách visely dokonce fotografie Jana Tuny s upozorněním, že pokud se objeví, má být okamžitě přivolán manažer. Situace, která připomíná absurdní divadlo, je však ve skutečnosti dokladem atmosféry strachu a nervozity.
Od Prahy po Peking: globální stíny značky
Kauza českého KFC není jedinou, která značku v posledních letech zasáhla. V Číně v roce 2014 vybuchl skandál s dodavatelem Husi Food, který prodával prošlé maso řetězcům KFC a McDonald’s. Následoval pád prodejů a miliardové ztráty. V Mongolsku v roce 2019 skončily desítky lidí v nemocnici po otravě z produkce KFC, v Indii byly v roce 2015 nalezeny stopy salmonelly a E. coli ve vzorcích jídel, a v Albánii ještě loni úřady zadržely přes tunu kontaminovaného kuřecího masa.
Ve všech těchto případech se opakuje stejný vzorec: lokální řízení, které přetěžuje systém, laxní kontrola, tlak na zisk a zdlouhavé či mlhavé reakce centrály. Česká kauza tak zapadá do širší mozaiky, kde se ukazuje, že KFC má v globálním měřítku problém s udržením standardů, které sama propaguje.
„Dokud se to nezmění, budu v tom pokračovat“
Tuna mezitím pokračuje. Čtvrtý díl jeho série o KFC už je dostupný na Herohero a novinář naznačuje, že materiálu má víc, než se zatím dostalo ven. Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila další kontroly a případy kontaminovaného masa.
„Všichni si mysleli, že mě umlčí reklamou,“ říká Tuna. „Ale já neuhýbám. Dokud se to nezmění, budu v tom pokračovat.“
Příběh českého KFC se mezitím proměnil v zrcadlo korporátního světa, kde se hranice mezi výkonem a etikou rozmazaly. A ať už audit dopadne jakkoli, jedno je jisté: tahle kauza posunula KFC z míst na výdejním pultu rovnou na lavici obžalovaných – nejen v Česku, ale i v oči celého světa.
