Sdílet
Jan Punčochář změnil svůj jídelníček, přidal pravidelný pohyb a dosáhl výrazného úbytku váhy. Co všechno tomu předcházelo, jakou roli sehrál půst, sport a psychika?
Jan Punčochář patří mezi známé tváře české gastronomie, ale v posledních letech se nehovořilo jen o jeho obchodních a kulinářských úspěších, ale také o jeho postavě. Ano, Jan Punčochář byl ten pravý kuchař, který i svými proporcemi ukazuje, že si jídlo umí užívat. Za deset let údajně shodil zhruba 36 kilogramů, psal vloni deník Extra. A média se mohla přetrhnout, aby zjistila jeho recept na hubnutí. „Bohužel žádný super recept nemám – jen dodržování půstů a tvrdá dřina,“ přiznal kuchař v jednom z rozhovorů pro TV Nova a dodal: „Ještě bych klidně pět kilo chtěl dát dolů, ale hlavní je to udržet. Není to o tom, abych byl úplně jako lunt, protože extrémně hubený kuchař je taky na houby. Nějaké to bříško si chci ponechat.“
Ale jak se k téhle proměně dopracoval? Vzali jsme to krok po kroku: od jídla přes pohyb až po naladění mysli.
První z jídelníčku zmizela mouka
Jedním z klíčových kroků bylo pro Jana Punčocháře přehodnocení stravy. „Absolutně jsem odboural přílohy, kde je mouka. Eso největší,“ řekl pro magazín PragMoon. V praxi to znamenalo jíst výrazně méně chleba, pečiva, knedlíků, těstovin — prostě všeho, co rychle zvedá glykemii.
K tomu snížil i příjem masa, zato přidal více zeleniny, lehčí úpravy omáček a pravidelnější jídla. A hlavně upravil množství, zmenšil porce, nikoli skladbu jídelníčku. „Není to o tom, co jíte, ale v jakém množství a jaký máte výdej,“ řekl pro PragMoon s tím, že přiznal, že drží model 16:8 přerušovaného půstu. Jí tedy jen od 12 do 8 hodin večer. Přerušovaným půstem dosáhl lepší kontroly nad kalorickým příjmem. „Přerušovaný půst dodržuji již delší dobu. Nemohu si to vynachválit, protože má tělo čas regenerovat a tudíž se cítíte lépe.“
Nejen jídlo, ale i činka a boxovací pytel
Jak ale sympatický kuchař přiznává, pokud by v jeho případě šlo jen o dietu, efekt by brzy opadl. Punčochář ovšem spojil stravu s pravidelným pohybem a sport se stal součástí denního režimu, nikoliv příležitostí. V rozhovoru pro eXtra.cz prozradil: „Já sportuji opravdu tak 5× nebo 6× týdně, někdy jdu opravdu i každý den. Ale je to kvůli tomu, abych se cítil dobře, není to kvůli nějakému konkrétnímu cíli.“
Mezi jeho oblíbené pohybové aktivity patří běh, tenis a převážně thajský box — kombinace vytrvalosti, síly a koordinace. Trénink ho navíc drží aktivně i mentálně. K thajskému boxu přišel s podporou kolegy a kamaráda Romana Staši, který mu dělal trenéra a motivátora v intenzivních časech, prozradil pro iDNES: „Nejhorší bylo, když si Roman sedl na balón a začal mě hecovat, ať makám,“ vzpomíná Punčochář na „kruté“ momenty tréninků. Ale současně připouští: „Konečně jsem na sebe měl čas … mohl jít každý den sportovat, tak to bylo asi ono.“
Pokud tedy i vy toužíte po trvalé změně postavy a vašeho zdraví, je potřeba nejen omezení a celková změna životního stylu, ale i nové nastavení mysli, tedy mind-setu, jak se dnes moderně říká. Chce to disciplínu, vůli a sebeřízení — nástroje, které vyžadují dlouhodobou práci, ne rychlé triky.
Netradiční, ale účinné
Je zajímavé, že Jan Punčochář v žádném okamžiku neproklamuje extrémní diety nebo „zázračné“ pilulky. Pozornost směřuje na pravidelnost, udržitelnost a psychiku. Každý den je novou výzvou. Proto ani jeho proměna nebyla okamžitá, ale postupná: kilo za kilogramem, rok za rokem. Jeho cesta ukazuje, že pro skutečnou změnu nestačí jen jednorázový pokus, ale kombinace jednoduchých kroků: menší porce, omezení mouky, časové okno na jídlo, pevný pohyb a přijetí, že to někdy bude bolet.
Jan Punčochář změnil životní styl, ne jen váhu. A udělal se svým zdravím jakousi nepsanou smlouvu: Ukázal, že i člověk z gastronomie, tedy s velkým rizikem sklonu k přejídání, může dojít ke skutečnému úspěchu, když si osvojí disciplínu a respekt k vlastnímu tělu. Jeho proměna není jen povrchní třešnička pro lifestylové magazíny, ale výsledek dlouhodobé, tvrdé práce v kuchyni, při tréningu i v duši.
