Jedni ji milují, druzí nenávidí: Dnešní den patří mátové čokoládě

Netradičnost této dvojice je fascinujícím paradoxem. Čokoláda představuje archetyp „teplé“, hutné a zemité chuti s pomalým uvolňováním tuku na patře. Máta naopak působí jako okamžitý zásah – mentol aktivuje receptor TRPM8, který v těle odpovídá za vnímání chladu, a to i při pokojové teplotě. Namísto kompromisu tak v ústech vzniká dramatický kontrast, kde tuková hebkost kakaa zjemňuje ostrost byliny, čímž vzniká kontrolovaná svěžest namísto obávaného efektu „zubní pasty v tabulce“. Tato řízená práce s protiklady je důvodem, proč se kombinace tak pevně zapsala do naší paměti i moderní senzoriky.

Nitky vedou k medicíně

Historie tohoto spojení je cestou od syrové lékárnické alchymie k preciznímu marketingu 20. století. Musíme se vrátit hluboko do minulosti, kdy se máta i kakao používaly v lékárnictví jako prostředky ke zmírnění zažívacích potíží. V 18. století se v Evropě začaly objevovat první pokusy o ochucení tehdy velmi drahé čokolády různými kořením a bylinami. Máta byla logickou volbou pro svou schopnost „pročistit“ paletu po těžkém jídle. Tehdejší čokoláda však byla spíše hrubým nápojem než jemnou tabulkou, jakou známe dnes.

Skutečný zlom přinesla až průmyslová revoluce. V té době se začalo experimentovat s formou plněných bonbonů. První „mátové náplně“ (peppermint creams) se objevovaly v britských cukrárnách viktoriánské éry. Byly to jednoduché kousky z cukrového fondánu ochucené mátovým olejem a potažené vrstvou hořké čokolády. Tato kombinace byla tehdy vnímána jako vrchol luxusu a sofistikovanosti, dostupný především vyšším vrstvám, které si potrpěly na rituály spojené s pitím čaje a kávy.

Americký sen o pevné struktuře: Éra YORK Peppermint Pattie

V americkém kontextu drží prvenství milník z roku 1940: YORK Peppermint Pattie. Henry Kessler, majitel York Cone Company v Pensylvánii, tehdy přišel s revolučním technologickým řešením, které změnilo pravidla hry. Do té doby byly mátové bonbony často rozbředlé, příliš sladké nebo gumové. Kesslerův produkt však proslul svou unikátní strukturou – mátový střed byl pevný, křehký a „čistý“.

Kessler byl posedlý kvalitou; traduje se, že každý bonbon musel projít přísným testem „lomu“, aby se zajistilo, že se při skousnutí nerozpadne neestetickým způsobem. V roce 1975 značku York koupila společnost Cadbury a později se stala součástí impéria Hershey, čímž se z lokální speciality stal globální fenomén.

Britská aristokracie v krabičce: After Eight a rituál „po osmé“

Zatímco Amerika sázela na masovou dostupnost a texturu, Evropa šla cestou raritního rituálu. V roce 1962 uvedla britská společnost Rowntree na trh After Eight. Za jejich vznikem stál vizionářský vývojář Brian Sollitt. Jeho úkol byl ambiciózní: vytvořit neuvěřitelně tenkou čokoládovou tabulku, která by v sobě ukrývala tekutější fondánovou náplň, aniž by čokoláda praskla.

Název After Eight nebyl náhodný. Produkt byl od počátku cíleně prezentován jako symbol poválečné elegance a společenského statusu. Měl se podávat výhradně „po osmé večerní“, tedy v čase, kdy končilo formální stolování a hosté se přesouvali k digestivu a lehké konverzaci. Tato marketingová strategie byla geniální – čokoláda s mátou přestala být pouhou sladkostí pro děti a stala se sofistikovaným společenským signálem.

Skautky a sušenková revoluce: Thin Mints

Třetím klíčovým pilířem historie jsou bezpochyby Girl Scout Cookies. V roce 1951 americké skautky do svého sortimentu zařadily „Chocolate Mints“, které dnes celý svět zná pod názvem Thin Mints. Tento krok byl revoluční v tom, že mátu a čokoládu vyvedl z říše bonbonů a fondánů a zasadil je do světa sušenek. Thin Mints se staly nejprodávanější variantou skautských sušenek a pro mnoho generací Američanů představují chuť dětství a nostalgie. Právě tato sušenková forma umožnila kombinaci máty a čokolády proniknout do každodennosti, od svačinových boxů až po dezerty podávané u rodinného krbu.

Když se dnes řekne „čokoláda s mátou“, většina z nás si již nevybaví anonymního lékárníka míchajícího bylinné směsi. Vybavíme si spíše konkrétní senzorické prožitky: after-dinner čtvereček, osvěžující kopeček zelené zmrzliny s kousky hořké čokolády (známé jako Mint Chocolate Chip) nebo horké kakao s mátovým sirupem v chladném zimním dni.

Z pohledu moderní vědy o potravinách je úspěch tohoto spojení dán schopností máty „resetovat“ chuťové pohárky. Čokoláda sama o sobě obsahuje vysoké množství tuků a cukrů, které po čase mohou vést k takzvané „senzoricky specifické nasycenosti“. Jednoduše řečeno, po pár kouscích čokolády už další sousto nechutná tak intenzivně. Máta díky svému chladivému efektu a stimulaci receptorů tento proces přerušuje. Každé další sousto tak chutná stejně svěže jako to první.

Dnešní 19. únor je tedy ideální příležitostí k tomu, abychom ocenili tento dlouhý historický vývoj. Od lékárenských regálů přes pensylvánské dílny a britské salony až po moderní laboratoře senzoriky – čokoláda s mátou urazila obdivuhodnou cestu.