Sdílet
Únorový Den batátů (22. 2.) je ideální příležitostí k tomu, abychom tuhle hlízu zbavili marketingu a podívali se jí na zoubek skrze tvrdá data. Je ten oranžový import skutečně o tolik zdravější, nebo jen lépe vypadá na fotkách?
Glykemická matematika: Co na déle zasytí?
Hlavním argumentem „batátové lobby“ bývá nižší glykemický index (GI). Teorie říká, že batáty uvolňují energii pomaleji, takže vás po obědě nepřepadne ta pověstná kóma. A je to pravda, ale jen částečně. Zatímco klasické vařené brambory mají GI kolem 78, batáty se pohybují u 63. To zní jako jasné vítězství pro oranžovou barvu, že?
Jenže pozor, v kuchyni se děje magie zvaná želatinizace škrobu. Jakmile batáty upečete, což děláme nejčastěji, jejich GI vyletí klidně k devadesátce. Naopak, pokud uvaříte naše klasické brambory a necháte je vychladnout, třeba do salátu, vznikne v nich tzv. rezistentní škrob. Ten se chová jako vláknina a glykemický index srazí dolů. Takže v souboji o stabilní cukr v krvi není vítězem ani tak konkrétní hlíza, jako spíš metoda, jakou ji připravíte. Tepelná úprava mění karty víc, než si většina „bio-hackerů“ připouští.
Souboj vitamínů: Oranžová síla vs. draslíkový šampion
Kde batáty nekompromisně vítězí, je obsah beta-karotenu. Ta barva tam není pro nic za nic, a v jedné porci batátů dostanete víc vitamínu A, než kolik spotřebujete za celý den. To je skvělé pro imunitu v tomto sychravém únorovém období a pro zdraví vašich očí.
Naše tradiční česká brambora ale v koutě nepláče. Je to totiž nenápadný, ale masivní zdroj vitamínu C a draslíku. Právě draslík je pro generaci 50+ naprosto klíčový pro regulaci krevního tlaku. Málokdo ví, že brambory jsou jedním z nejlevnějších a nejlepších zdrojů tohoto minerálu v naší stravě. Takže zatímco batáty „krmí“ vaše oči, klasické brambory drží v kondici vaše srdce a cévy.
Lokální tradice vs. ekologická stopa
Zatímco batáty k nám často cestují přes půl světa, česká brambora je tu doma. Skladovatelnost našich odrůd je špičková a díky moderním technologiím skladování u českých pěstitelů máme i v únoru k dispozici surovinu, která neztrácí na kvalitě.
„Podpora českých bramborářů není jen o patriotismu, ale o čerstvosti. Brambora, která nemusí v kamionu trávit týdny, si zachovává mnohem více bioaktivních látek,“ zaznívá z odborných kruhů. Navíc české odrůdy procházejí přísnými testy na rezidua pesticidů, což u dovozové exotiky nemusí být vždy tak transparentní.
Kulinářské kacířství: Dá se to kombinovat?
V gastronomií se často tváříme, že si musíme vybrat stranu. Ale proč? Z pohledu výživy je nejchytřejší tyto dva světy propojit. Zkuste si udělat kaši, kde smícháte oba druhy v poměru 1:1. Získáte komplexní spektrum antioxidantů, snížíte celkový glykemický náboj a chuťově se posunete o úroveň výš.
Batáty mají také vyšší obsah vlákniny (zhruba 3 g na 100 g), což ocení vaše střeva. Na druhou stranu obsahují více cukru (proto jsou sladké), takže pokud si hlídáte každou kalorii, klasická brambora je paradoxně o něco „dietnější“ – má méně sušiny a více vody.
Jsou batáty zdravější? Ne, jsou prostě jiné. Jsou fantastickým zdrojem vitamínu A a vlákniny, ale naše klasické brambory je válcují v obsahu vitamínu C, draslíku a v ekologické udržitelnosti. V únoru, kdy tělo bojuje s nedostatkem čerstvých plodin, je ideální střídat oba druhy. Batáty berte jako vítané zpestření a nutriční injekci, ale na starou dobrou českou bramboru nezapomínejte – je to superpotravina, kterou máme pod nosem, jen ji občas neumíme náležitě ocenit.
