Sdílet
Jako rodič chcete pro své dítě to nejlepší, tak sáhnete po tom „dětském“. Vždyť je tam přece napsáno, že obsahuje vápník a vitamíny. Jenže právě v tu chvíli jste pravděpodobně skočili na špek jednomu z nejpropracovanějších marketingových triků moderního potravinářství.
Marketing vs. realita: Co se skrývá za „silnými kostmi“?
Hlavním lákadlem dětských mléčných výrobků je deklarovaný obsah vápníku a vitamínu D. Ano, tyto složky tam skutečně jsou. Problém je v tom, co je obklopuje. Aby dětem jogurt chutnal a vytvořily si na něm takřka závislost, výrobci nešetří cukrem. A tady narážíme na paradox – nadměrný příjem rafinovaného cukru v jídelníčku může metabolismus vápníku negativně ovlivňovat.
Když otočíte kelímek a podíváte se na tabulku nutričních hodnot, často uvidíte u kolonky „sacharidy, z toho cukry“ číslo mezi 12 až 16 gramy na 100 gramů výrobku. Standardní dětský kelímek má obvykle 125 gramů. Jednoduchým výpočtem zjistíte, že vaše dítě právě dojedlo svačinku, která obsahuje ekvivalent tří až čtyř kostek cukru. Pro pětileté dítě je to v podstatě polovina doporučené denní dávky cukru v jediném malém kelímku.
Lekce z etikety: Jak nenechat oklamat svůj zrak
Čtení etiket je pro rodiče v dnešní době nutností, i když na to v ranním shonu není čas. Tady je rychlý manuál, jak nenaletět:
Složení na prvním místě: Ingredience jsou řazeny sestupně. Pokud je cukr (nebo jeho jiná podoba) na druhém či třetím místě hned za mlékem, vraťte to do regálu.
Mnoho jmen pro jednu neřest: Výrobci jsou chytří. Místo slova „cukr“ používají termíny jako glukózo-fruktózový sirup, maltodextrin, zahuštěná ovocná šťáva nebo invertní cukr. Nenechte se zmást, pro tělo je to pořád ta samá nálož energie bez přidané hodnoty.
Laktóza vs. přidaný cukr: Čistý bílý jogurt obsahuje přirozený mléčný cukr (laktózu), obvykle kolem 4–5 gramů na 100 g. Cokoli nad tuto hodnotu je u ochucených jogurtů v podstatě cukr přidaný „rukou výrobce“.
Je dobré vědět, že česká legislativa a dozorové orgány (jako SZPI) hlídají, aby to, co je na obalu, bylo i uvnitř. Problémem tedy není bezpečnost potravin, ale naše spotřebitelská volba. Mnoho poctivých českých mlékáren vyrábí vynikající bílé jogurty nebo nešlehané tvarohy, které sice nemají na obalu populárního králíka, ale jejich složení je pro dětský organismus o světelné roky vhodnější.
Cesta ven: Strategie „Bílý základ“
Jak z toho ven, když dítě barvité kelímky vyžaduje? Nejsme stroje a zakazovat dětem sladké úplně je často kontraproduktivní cesta k budování tajných zásob sladkostí pod postelí. Řešení je přitom prosté a levnější:
Domácí mix: Kupte kvalitní plnotučný bílý jogurt (třeba ten s logem České cechovní normy) a do něj přidejte lžičku domácí marmelády, čerstvé ovoce nebo kapku medu. I tak tam bude o polovinu méně cukru než v tom kupovaném „dětském“ a vy máte kontrolu nad původem sladidla.
Vizuální trik: Pokud dítě trvá na svém oblíbeném hrdinovi, pořiďte mu jeho vlastní misku nebo hrneček s touto postavou. Obsah pak může být ten nejzdravější na světě, ale forma zůstane zachována.
Pravidlo 50/50: Pokud se sladkého jogurtu nechcete vzdát, zkuste ho v misce smíchat půl na půl s bílým jogurtem bez příchuti. Chuť zůstane velmi podobná, ale nutriční profil se okamžitě zlepší.
Sladké mléčné pochoutky mají v našem životě místo jako dezert za odměnu a pro radost. Problém nastává, když se z nich stane každodenní norma maskovaná za zdravou svačinku. Až příště půjdete kolem chladicího boxu, nenechte se zhypnotizovat reklamními slogany. Skutečné zdraví pro kosti a zuby vašich dětí se totiž neskrývá v barevném marketingu, ale v té nejprostší surovině – v čistém, poctivém bílém jogurtu bez příkras.
