Sdílet
Projekt „Třídím gastro“ odstartoval v roce 2021 v Šumperku a postupně se rozšířil do dalších regionů, včetně Opavy či Kopřivnice. A právě tam je trend jasný – zájem o třídění roste. „Lidé vnímají, že kuchyňský odpad není nutné házet do směsného odpadu. Zavedením třídění jsme chtěli nejen přispět k ochraně životního prostředí, ale také snížit náklady na skládkování. Výsledek? Rekordních 178 tun vytříděného gastroodpadu za loňský rok. Letos cílíme na 220 tun,“ říká Dana Krňávková, vedoucí odboru životního prostředí v Šumperku.
Ruku v ruce se zapojením nových měst a obcí jde i intenzivní kampaň, která lidem vysvětluje, proč a jak třídit. „Spolupracujeme s radnicemi i místními školami. Například v Šumperku oslovovali studenti odborné školy domácnosti, rozdávali speciální sběrné nádoby a vysvětlovali, co do nich patří. A výsledek? Tam, kde proběhla kampaň, se výtěžnost gastroodpadu zdvojnásobila,“ říká Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics. Podobné iniciativy se už osvědčily i jinde. V Kopřivnici se například počet sběrných míst rozšířil natolik, že nyní mohou třídit i obyvatelé rodinných domů ve všech místních částech.
A kam vlastně takový bioodpad putuje? Namísto skládek míří do bioplynových stanic EFG Rapotín BPS a EFG Vyškov BPS, kde se proměňuje v biometan, elektřinu a teplo. Ekologická bilance? Místo toho, aby končil na skládkách a produkoval škodlivé emise, se mění v obnovitelný zdroj energie. Jak se zdá, třídění gastroodpadu už dávno není jen okrajovou iniciativou, ale trendem, který se vyplácí – nejen přírodě, ale i obcím a jejich obyvatelům.
