Sdílet
Inspektoři SZPI odebrali nevyhovující vzorek v prodejně společnosti Torgretail CZ s.r.o. v Jihlavě.Šlo o konzervu s názvem DUŠENÉ HOVĚZÍ – sterilované, s datem použitelnosti do 22. ledna 2027, dodavatelem Grace Baltic Sia z Lotyšska a distributorem Sia Nord Plus, rovněž z Lotyšska.
Laboratorní rozbor potvrdil, že deklarovaný obsah masa 97 % neodpovídal skutečnosti – výrobek obsahoval pouze 77,9 % masa, tedy o pětinu méně, než bylo uvedeno na etiketě. Pro spotřebitele tak byla informace na obalu zavádějící a výrobek se podle české i evropské legislativy považuje za falšovaný.
Falšování jako systémový problém dovozu
SZPI nařídila okamžité stažení celé šarže ze všech poboček prodejce a informaci postoupila do evropského systému AACS (Administrative Assistance and Cooperation System), který propojuje národní dozorové orgány při odhalování potravinových podvodů. Cílem je došetřit případ v zemi původu, tedy v Lotyšsku.
Podle mluvčího SZPI je právě falšování obsahu masa jednou z nejčastějších forem klamání spotřebitele. Nejde jen o ekonomický podvod, ale i o porušení základní důvěry – zákazník platí za výrobek, který se ve skutečnosti chemicky i nutričně liší od slibovaného složení.
Když čísla na etiketě nelžou – ale neříkají vše
Podobné kauzy se v posledních letech opakují. V roce 2023 inspekce odhalila polské konzervy s deklarovaným obsahem masa 90 %, které ve skutečnosti obsahovaly jen 65 %. O rok dříve se na černé listině objevily maďarské paštiky, u nichž bylo množství živočišné složky téměř o třetinu nižší. V roce 2019 zase vzbudila rozruch aféra s konzervovaným „gulášem“, který obsahoval směs hovězího a drůbežího masa, ačkoliv to etiketa nepřiznávala.
Z pohledu spotřebitele je naprosto nemyslitelné podobný podvod rozpoznat. Konzerva může vypadat i chutnat poctivě, přestože část masa nahradí směs vody, rostlinných bílkovin a pojiv. Takto „vylepšená“ receptura je pro výrobce levnější, ale z hlediska výživové hodnoty i poctivosti vůči zákazníkovi znamená krok dolů.
Klamavé označení jako porušení evropského práva
Evropská legislativa je v tomto směru jednoznačná. Podle nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být všechny údaje na obalu pravdivé, přesné a nesmějí uvádět spotřebitele v omyl. Pokud je obsah masa nižší, než uvádí etiketa, jde o porušení článku 7 tohoto nařízení.
Český zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, pak takové jednání výslovně označuje za falšování potraviny – a umožňuje uložit pokutu až do výše 50 milionů korun.
Masové konzervy – segment, kde se šetří i podvádí
Masné konzervy patří v posledních letech mezi produkty, které zaznamenaly prudký nárůst dovozu. Důvod je prozaický: dlouhá trvanlivost, nízká cena a rostoucí poptávka po „nouzových“ potravinách, zejména po roce 2022. S tím ale roste i pokušení šetřit na surovině, která tvoří hlavní nákladovou položku.
Falšování obsahu masa je proto často ekonomickým kalkulem. Vynecháním 15–20 % masa a nahrazením směsí vody a pojiv lze snížit výrobní cenu o desítky procent. Pokud kontrola selže, zisk zůstává výrobci – a spotřebitel dostane výrobek, který už s poctivým dušeným hovězím nemá mnoho společného.
Čísla, kterým už nevěříme?
Kauza lotyšských konzerv znovu otevírá otázku, jak důvěřovat informacím na obalu. Spotřebitel v době přesycené značkami, privátními etiketami a akčními dovozovými nabídkami stále častěji naráží na hranici mezi „chybou v etiketě“ a vědomým klamáním.
