Keňská káva patří k celosvětově nejuznávanějším odrůdám díky své unikátní kombinaci kyselosti, sladkosti a bohaté vůně. Rostliny kávovníku Arabica, ze kterých pochází, prosperují zejména na úrodných svazích Velké příkopové propadliny, kde se střetává sopečná půda s tropickým klimatem. Tento harmonický vztah mezi přírodou a zemědělstvím však dnes čelí vážným výzvám.

Klimatické změny: Neviditelný nepřítel

Teplotní výkyvy, nepravidelné srážky a vyšší četnost extrémních jevů, jako jsou sucha, přímo ohrožují růst kávovníků. Rostliny, citlivé na sebemenší změny klimatu, jsou vystaveny nárůstu plísní, například infekci způsobené houbou Hemileia vastatrix, která může během jedné sezóny zničit většinu úrody. Kromě toho se rychle množí hmyzí škůdci, jako je vrtule kávová (Hypothenemus hampei), jejichž populace díky vyšším teplotám roste.

Farmáři, jako Simon Macharia, stojí v první linii tohoto boje. Pěstování kávy je pro ně nejen prací, ale životní závislostí. Přesto za denní práci často dostávají méně než dva dolary, což je hluboko pod hranicí důstojného živobytí. Investice do pěstování kávovníku, které zahrnuje přípravu půdy, hnojení a sklizeň, je přitom vysoká a návratnost nejistá. Macharia popisuje, že od vysazení kávovníku do prvního sběru zrn uplynou celé čtyři roky.

Voda jako nedostatkové zboží

Na výrobu jednoho šálku kávy je zapotřebí přibližně 140 litrů vody. Tento zdánlivě ohromující údaj odráží náročnost celého procesu, od zavlažování až po zpracování zrn. Klimatické změny však způsobují nedostatek vody, což farmáře nutí využívat i ty nejposlednější zdroje, jako jsou vysychající řeky. Nedostatek vody ohrožuje nejen samotnou produkci kávy, ale i udržitelnost života v daných oblastech.

Chemické zásahy a jejich důsledky

Aby se farmáři ubránili chorobám a škůdcům, sahají stále častěji po chemických herbicidech a pesticidech. Ty sice mohou krátkodobě zvýšit výnosy, avšak dlouhodobě poškozují kvalitu půdy, snižují biodiverzitu a představují zdravotní rizika pro zemědělce i spotřebitele. Tento bludný kruh vytváří další výzvy pro udržitelnost keňské kávy.

Navzdory výše zmíněným problémům se farmáři snaží přizpůsobit. Jedním z opatření je výsadba stínících stromů, které chrání kávovníky před přímým sluncem a vytvářejí příznivější mikroklima. Experimentuje se také s odolnějšími odrůdami kávovníku, které by mohly lépe zvládat stresové podmínky.

Jedno je jisté. Pokud svět nezačne jednat rychleji, hrozí nejen ztráta jedinečné keňské kávy, ale i rozpad komunit, které na ní staví svou obživu. Tato káva není jen produktem; je symbolem lidského úsilí, tradice a kultury. Ztráta této „černé perly“ by nebyla jen ekonomickou ranou, ale i ztrátou nenahraditelného dědictví.