Sdílet
„V Česku se 60 procent, v některých segmentech dokonce 90 procent potravin prodává ve slevě. Nikdo nenakupuje za regálovou cenu. Při srovnávání nákupů v zahraničí je třeba být obezřetný,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Jako příklad uvádí máslo, jehož cena v červnu meziročně vzrostla na průměrných 67 korun za kostku – leckde se ale přiblížila k hranici 80 korun. „To už je velmi vysoká cena a jde čistě za tím obchodním řetězcem, kolik si přirazí. Navíc když nemáte věrnostní kartičku, tak dnes v podstatě nenakoupíte,“ dodává D. Večeřová.
Podle komory však zvyšující se ceny nejsou jen výsledkem maloobchodní politiky. Do hry vstupuje i řada dalších faktorů. Jedním z nich je podle prezidentky D. Večeřové nižší tučnost českého mléka v porovnání například s tím polským. Další komplikací jsou veterinární onemocnění jako slintavka a kulhavka, které se rozšířily v sousedních státech, a rostoucí globální poptávka po másle, zejména ze zemí Asie.
Zároveň přibývá států, které omezují chovy kvůli emisním povolenkám. „Dánsko je typický příklad. Takže do budoucna se obávám toho, že mléka bude nedostatek. A tudíž všeho, co se z mléka vyrábí,“ varuje Večeřová.
Trh s cukrem pod tlakem: Hrušovany padly jako první
Obavy potravinářů se ale netýkají jen mléčných výrobků. Stále více pozornosti vzbuzuje i situace v cukrovarnickém průmyslu. Důvodem je návrh na pětinásobné navýšení bezcelních dovozních kvót na cukr z Ukrajiny – z aktuálních 20 070 tun na 100 000 tun ročně.
Domácí producenti varují, že i mnohem nižší objemy dokázaly s trhem citelně zahýbat. „Zatímco v roce 2020 dorazilo z Ukrajiny do České republiky jen 88 tun cukru, v loňském roce to bylo už bezmála 28 tisíc tun. A teď hrozí další skok,“ říká Dana Večeřová. Právě levný dovoz z Ukrajiny podle ní přispěl k uzavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou, tradičního jihomoravského podniku s dlouhou historií.
Celé odvětví cukrovarnictví přitom v Evropě prochází vážnou krizí. Od roku 2017 bylo v zemích EU uzavřeno přes dvacet cukrovarů, z toho pět jen letos. Pěstitelé cukrové řepy postupně odcházejí – jejich počet za posledních sedm let klesl o 25 %. A podle modelů Společného výzkumného střediska Evropské komise povede další liberalizace trhu ke snížení výkupních cen cukru až o 2,5 %, což bude pro domácí produkci fatální.
„Je zjevné, že Evropské komisi vůbec nedochází, jaké škody páchá její politika volného obchodu na evropskou potravinářskou produkci obecně. Pokud se kvóty dále navýší, hrozí reálné riziko, že uvidíme další uzavřené provozy a zmařené investice – nejen v cukrovarnictví, ale i v dalších citlivých odvětvích,“ uvedla Večeřová ve veřejném stanovisku Potravinářské komory.
Nepříjemná matematika národní soběstačnosti
Podle expertů jako je ekonom David Klimeš jsou jednou z hlavních překážek i vysoké daně: „DPH na potraviny u nás činí 12 %, což je zhruba dvojnásobek oproti Polsku nebo Německu. V takové situaci není možné mít v obchodech levné potraviny.“
Ke klidu nepřispívá ani politizace tématu. „Koalice Spolu mluvila o Babišově drahotě. Nešlo ale o průměrné ceny, ale o aktuální nabídku – kombinaci slev a regálových cen. A to samé teď dělá ANO vůči Petru Fialovi,“ upozornil Klimeš.
Novinářka Apolena Rychlíková pak kritizovala jarmarky SPD, kde se prodávají potraviny téměř za výrobní náklady. „Je to klamání spotřebitelů. Není možné, aby ty věci stály tak málo. Politická elita se nás snaží buď vyšokovat, anebo předkládá úplné lži,“ řekla pro Český rozhlas Plus.
Jedno je ale jisté – bez systémových změn, větší podpory pro domácí producenty a pečlivé kontroly evropské obchodní politiky nás čeká další kolotoč zdražování. A jak ukazují máslo a cukr, to nejspíš teprve začíná.
Zdroj: Foodnet a Český rozhlas
